Honza Šípek a Petr Toporný
„Nymburk je stát ve státě,“ rozčiluje se paní Karla. Jako bílá je v romské komunitě v Kolonii vlastně v menšině. „Oni by nechali cigány všechny pochcípat. Ale cikán má taky srdce!“
Dvojice činžovních domů působí hodně neuspořádaným dojmem. V okolí se povalují hromady odpadků. Nájemníci domů se prý dokážou semknout a společně uklízet. Ale radnice jim příliš vstříc nevychází, ke každému z činžáků přistavila jen jeden věčně přeplněný kontejner a tak se odpadky válí jen tak, na hromadách.
Dřevěná socha koně na nymburském Přístavě vyvolala hodně otevřeného obdivu a pochval, skryté kritiky, ale hlavně přitáhla pozornost.
Město Nymburk vyhlásilo hon na proluky. Proluka je něco jako sláma čouhající z bot městské architektury, prázdné místo po vytrženém zubu a našla by se i jiná metafora. Na tento i příští rok se plánuje kolem náměstí Přemyslovců několik investičních akcí. Jaké vybral hlavní stomatolog města korunky po vytržených zoubcích? Kvalitní porcelánové, hezké zlaťoučké, solidní kovové a nebo tam s klidem nalepil žvýkačku?
Krátké zamyšlení nad současnou architektonickou tvorbou v Nymburce inspirované novou rozhlednou u Hrubého Jeseníka.
další články:
Tuto rubriku shlédlo 15554 párů očí.Debata k rubrice kritika architektury
Vstup do debaty
|
