Knihovna už dávno není nudné místo, kde se mezi regály v posvátném tichu prochází čtenáři, aby se vnořili do fikčních světů krásné literatury, probudili v sobě vášně při čtení poezie nebo si rozšířili obzory při studiu odborných textů. Knihovna žije! V moderní době se z ní stává oblíbené kulturní středisko.

Knihovny neztratily svou primární funkci, jejich smysl stále tkví ve zprostředkovávání kvalitní četby široké veřejnosti. Nezůstává však jen u něj, tato osvětová instituce nabízí bohatý program, ve kterém si pro sebe něco najde opravdu každý.

Nejvíce akcí se koná v Městské knihovně v Praze. Každodenně pořádá setkání s autory či překladateli, veřejná předčítání, odborné semináře a přednášky na různá témata, ale i koncerty nebo promítání nízkorozpočtových filmů. Pozadu nezůstávají ani další pražské knihovny. Národní knihovna se soustřeďuje na užší okruh veřejnosti, připravované přednášky nabývají odbornějšího rázu. Za zmínku jistě stojí i výstavy, které probíhají v přilehlém Klementinu – aktuálně zde probíhá akce Záhada Kroniky trojánské, která je zaměřena na počátky českého knihtisku. Národní technická knihovna, aby dostála svému jménu, se zaměřuje na technickou stránku četby, tedy na e-knihy nebo čtecí mobilní zařízení.

O vnesení života mezi knihy se snaží i knihovníci z menších obcí. Tito lidé však mívají velice omezené finanční prostředky, a tak se zaměřují spíš na účelnost než odbornost. Nejčastěji připravují akce pro děti typu přečti a namaluj. Takovýto program bývá rozšířen jen málokdy, většinou o prezentaci cizích zemí z úst tamních cestovatelů nebo o setkání s místním (a popravdě řečeno většinou nám neznámým) autorem. Každopádně snaha se cení.

Klára Prchlíková

Knihy (zvětšit)

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010.