WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.
HlucnaSamota.Net
. časopis . : . . hudba - mp3 .
Hlučná samota - nymburk jinýma očima
o plánované premiéře

Oslavy výročí divadelního spolu Hálek vyvrcholí premiérou hry Manon Lescaut

rozhovor s anketou

Divadelnímu spolku Hálek je 145 let, vcelku neuvěřitelné číslo. Již v minulém roce se uvažovalo, jak toto výročí pojmout. A někdy v tomto období se zrodila myšlenka nazkoušet hru Manon Lescaut.


Režie této hry byla svěřena Evě Hrubé a ta společně s Petrem Čechem, zastupujícím divadelní spolek Hálek, uspořádala konkurz na obsazení všech rolí. Z konkurzu vzešlí ochotničtí herci a herečky tak doplnili již mírně přesluhující soubor Hálek. Výročí tak bylo oslaveno vlitím nové krve do souboru. Požádal jsem Evu Hrubou o pár slov k představení a také jsem se zvědavě poptal herců, mám k nim totiž blízko.


Proč tak pozdě?

Protože se stávají věci, které jsou neočekávané, protože herci odcházejí a mění se tým, protože nebýt Městského kulturního střediska v Nymburce nebyly by finance, protože nebýt sponzorů nebyly by tak důležité maličkosti, jako rekvizity, protože nebýt nasazení všech protagonistů nebyla by „Manon Lescaut“.

Můžeme se těšit na Evu Hrubou, jak ji známe?

Vážení diváci, nebojte se Eva Hrubá v režii i dramaturgii nezapomněla, že pan Nezval je klasik, a také nezapomněla, že něžný, dramatický i smutný příběh lásky rytíře Des Grieux a Manon Lecaut nesmí na jevišti působit pateticky, že divák nechce jen slyšet, ale především: dívati se! Okouzlí vás Manon (Šárka Mokrá), přesvědčí Des Grieux (Míra Novák), pohltí Tiberge (Jan Klimeš, j.h.), rozesměje Duval st. (Jiří Vetešník) a všichni ostatní (Anna Bičáková, Lucie Větrovská, Marcela Bihariová, Aleš Misař, Jan Kolář, atd.), kteří vytvářejí vedlejší role, nejsou vůbec „vedlejší“ a ne nejdůležitější složkou představení, protože posunují děj, tvoří scénu, tančí, zpívají a dávají celému představení emotivní náboj a atmosféru. Nikdo z herců to nemá lehké, všichni pracují na 200 procent, když nejsou právě na jevišti, musí stihnout technické práce, převleky, hru na alternativní nástroje, zpěvy. Nedílnou součástí je hudba Radka Svobody, silná a vědoucí.

Zeptám se tebe i celého souboru. Co ti práce na hře dala či vzala?

Toto představení mi doslova dalo zabrat. Začínali jsme znovu a znovu, když odešli hlavní představitelé z časové tísně, byli jsme všichni zase na začátku. Scénografii jsem měnila snad víc než desetkrát, aby vždy padla a sedla pro herce, právě tak choreografii. Většina jsou mladí lidé, kteří nikdy na jevišti nestáli, vzešli z konkurzu (mimo Nováka, Vetešníka, Klimeše) nejprve jsme se učili základy herectví, pak přišla tvrdá práce, méně legrace, víc dřiny. Na režisérovi je, aby dokázal skrýt ještě jisté nedokonalosti začínajících herců, jak v pohybové stránce, tak v mluveném slově. Někde se to podařilo, někde ještě ne. Manon je velice těžká hra v tomto pojetí, jak ji uvidíte. Zjednodušit to již nejde! Jsme dobrá parta, ale jsme na vše zcela sami, tvoříme představení jako spolek Hálek, ale neúčinkuje tam ani jeden z herců, natož, aby nám pomohl, jakoby Hálek zemřel v náručí jen jednoho nymburského režiséra, a to mě mrzí, moc, už kvůli všem, kteří na této hře makají tak dlouho a za to jim vážně moc a moc děkuji.


Anketa mezi herci:

Mirek Novák (Des Grieux) : Je to práce v kolektivu mladých lidí. Někdy O.K., jindy na mrtvici, ale kdybych to dělat nechtěl, tak to nedělám.

Šárka Mokrá (Manon): Nejvíc na tom miluju ty lidi, s kterými se mohu stýkat díky této hře, protože kdyby nebyli takoví jací jsou nikoho by to nebavilo a ta hra by šla do prázdna.

Jan Klimeš, j.h. (Tiberge): Po všech trampotách, které byly se střídáním představitelů hlavních rolí (mimo Manon) se sešla skvělá parta mladých lidí, kteří mne překvapili nasazením i zodpovědností. Věřím, že Manon tomto provedení vás příjemně osloví a potěší, a to tu ještě nebylo.

Jiří Vetešník (Duval st.): V mé roli mohu beztrestně osahávat Šárku, řvát na Míru a být protivný na Honzu Klimeše. Můj obdiv zaslouží Míra, který si roli rytíře se mnou vyměnil a byl tak nucen se naučit neuvěřitelné množství textu. Porno!

Lucie Větrovská (služebná, mnich, sbory, zpěv, tanec, pohyblivá scéna, poběhlice): I když zkoušky byly dlouhé, příběh je o jedné velké lásce pouhé, že jsme skvělá parta to pravda je, soubor to snad perfektně sehraje (včetně mne – smích).

Anna Bičáková (modesta, mnich, sbory, tanec, pohyblivá scéna, poběhlice): Bylo to dlouhé, ale těším se a stojí to za TO!

Marcela Bihariová (sbory, mnich, tanec, pohyblivá scéna, poběhlice, zpěv): Je to dřina a nádhera zároveň.

Jan Kolář (Duval ml., biřic, hostinský, sbory, mnich, pohyblivá scéna, technická spolupráce – galéra, kříže, okna): Jak bych to shrnul? Moje slovní zásoba neoplývá takovými slovy, abych to mohl popsat.

Aleš Misař (Piere, sluha, Synelet, biřic, sbory, mnich, pohyblivá scéna): Byla to ohromná zkušenost, která ze mne vytáhla nemožné v herecké práci i přes zeď mé absolutní básnické zamyšlenosti.


A na závěr opět malé shrnutí:

Manon Lescaut – představením vrcholí oslavy 145. výročí DS Hálek

autor předlohy: Vítězslav Nezval

režie: Eva Hrubá

hudba: Radek Svoboda

premiéra 4. května 2006, 19:30 h, Hálkovo divadlo Nymburk

repríza 23.5.2006, 19:30 h, Hálkovo divadlo Nymburk

(Nymburk, 25. 4. 2006, 0:00)


vytiskni [=]

Tento článek zhlédlo 4424 párů očí.

Diskuse k článku

anonymní uživatel, 12 . 5 . 2006, 1:04
Představení bylo vystavěnou a vrstveno různými režijními nástroji bohatě, temporytmus až na závěr kdy umírala Manon byl optimální tak, že nic neodpoutalo moji pozornost od děje a neby čas se "nudit". Herci pojali své postavy dobře a až na maličkosti můžou být velmi spokojeni. Sbory, které občas působily jako mantrické/tantrické cvičení byly disharmonické,ale asi to byl záměr? To vše umocněno zajímavou scénou a podbarveno zajimavou hudbou, bez které by představení nemělo ten správný emoční náboj. Co dodat. BRAVO.... CONGRATULATION

anonymní uživatel, 11 . 5 . 2006, 3:32
Ráda bych též připojila několik slov obdivu.Myslím, že až na pár drobností se Evino představení zdařilo.Jediné, co bych vytkla je hudba Radka Svobody.Několikrát jsem objevila situaci kdy hudba působila velmi rušivě, zvlášť v momentech, kdy herci mluví,sbory hučí a Radkův hudební výlev tomu dává korunu.Byly to nepříjemné okamžiky,které vzápětí byly zapomenuty divadelním ztvárněním nádrehných a jemných Nezvalových veršů, kterých se všichni interpreti chopili s úctou k verši a s citem v srdci.Sama si myslím, že toto bylo nejzdařilejší představení pod taktovkou Evy Hrubé, které za posledních pár let stvořila. Jen tak dále, ať se Nymburští mají na co v Hálkově divadle Dívat:)

anonymní uživatel, 9 . 5 . 2006, 10:16
Připojuji se ke gratulaci. Ráda bych připojila svůj názor k předchozí reakci. Pozoruji již delší dobu NBK pohledem zvenčí . Věřím, že hodně lidem může podobné chování v místě vadit na mne působí jako velmi důležitý faktor v místních podmínkách. K poděkování a uznání patří potlesk a nutno také říci, že mne osobně hodně nesedí určitá intolerance/konzervativizmus, když se něco podaří, tak hledání alespoň nějakých chyb a negativních hodnocení. NBK by měl být hrdý na to, že tradice přetrvala a na lidi jako je Eva Hrubá ačkoliv se vymyká rámci běžného chování. Každý máme svá pozitiva a negativa a za rok práce herců, režiséra a ostatních je těch pár minut „slávy“ jako odměna nespravedlivě málo. Mne naopak je velice líto, když čtu podobná hodnocení, že je něco trapné nebo není. Naučme se trošku věci, pokud se nám osobně nelíbí tolerovat a nepodsouvat osobní názor, jako jediný správný a pokud se něco podaří, povzbudit ostatní do další tvorby a pokud měnit lidi a jejich chování, tak svým osobním příkladem a svoji prací.
Nutno podotknout, že Eva Hrubá, dle mého mínění působí i výchovně na mladé lidi. Po nastudování mohli vidět, že práce pokud je dobře odvedena se dočká odměny a to je další im-puls jak ve volném čase nevidět jen Alkatras :) a a a tak dále

JEŠTĚ JEDNOU ZA SEBE DĚKUJI A PŘEJI PRO ZACHOVÁNÍ TRADIC DOBRÝ VÍTR


Připojuji se ke gratulaci
anonymní uživatel, 9 . 5 . 2006, 9:05
..., skutečně jsem byla překvapena jemností a citlivým představením, které jsem od paní Hrubé opravdu nečekala. Je vidět, že je v oblasti režie skutečně člověk na svém místě. Podstatně hůře ovšem působil úplný závěr, kdy při děkování přinutila svým okázalým gestem diváky vstát. Je mi líto herců samých, kteří se snad domnívali, že ovace diváků jsou spontánní.. Dále také musím zkritizovat její chování ve foyeru divadla. "Tiše, potlesk, odchází pan/paní..." působilo velmi nevhodně, ba troufám si použít slovo trapně.. Přesto však skládám jí i celému souboru Hálek hlubokou poklonu.

Gratuluji
anonymní uživatel, 5 . 5 . 2006, 4:38
Gratuluji režisérce Evě Hrubé i celému teamu. Nikdo asi nečekal tak skvělé zpracování, po trampotách, které nastudování doprovázelo. Vše to krásně drželo pohromadě a zapadalo do sebe jako puzzle. A to je něco, co je nutné ocenit. Ještě jednou díky a gratuluji

O třídu vejš
koren, 5 . 5 . 2006, 9:28
Zapoměl jsem se podepsat. Než jsem to dopsal a odeslal (stále odbíhaje), systém mě odhlásil ;-)

O třídu vejš
anonymní uživatel, 5 . 5 . 2006, 9:27
Byl jsem přítomen na premiéře a musím smeknout. Jak představitelé hlavních rolí, tak i představitelé těch menších roliček zaplnili prostor i čas na pódiu natolik rovnoměrně, že představení nemělo žádná hluchá místa. Velice dobře zapůsobila kombinace vystupování hlavních postav s pohybovými variacemi a sborovým přednesem ostatních členů souboru. Myslím, že celý soubor pod vedením režisérky vtisknul do svého zpracování předlohy svou osobitou stopu. Mimo jiné se opět ukázalo, že představitelé padouchů to mají jednoduší, protože jejich projev je přirozenější, více ze života. Kladní hrdinové mají narozdíl od nich jen málo možností čerpat z běžného života inspiraci pro své role. Vynikající výkon podala představitelka Manon, které člověk prostě musel uvěřit každé slovo a každé gesto. Jediná škoda byla občasné drobné přebrepty herců, ale byly skutečně jen minimální. Celkové vyznění bylo velice přesvědčivé a pojetí hry vybízí k mnoha zamyšlením o citech mezi lidmi a lidských hodnotách. Na závěr mě potěšilo lidské slovo ctěného hosta, pana režiséra Venclíka a jeho upřímný optimismus ohledně budoucnosti amatérského divadla v Nymburce. Moc se mi to líbilo, díky.




© HlucnaSamota.net 2002 - 2012 | prostor poskytuje eldar.cz | web zrobil klokánek | mapa stránek