Hrdinou příběhu, dá-li se ovšem zmatenému vyprávění nemajícímu žádnou srozumitelnou dějovou linii říkat příběh, je Silnej, feťák a pobuda, dnešní teenager. Fláká se po městě, balí roštěnky, většinu času je pod silným vlivem různých drog. Podle toho také vypadá jeho vyprávění: je v něm spousta bizarních zážitků, které nezapadají do sebe, a nikdy není jisté, co z toho všeho je skutečnost a co jsou halucinace. Když už si myslíte, že je vám alespoň něco jasné, je celé vyprávění zpochybněno tím, že se v knize objeví autorka příběhu a pohrává si s myšlenkou, že celý děj je jen dílo její představivosti. I když není jisté, jestli ona "Maslowská" není jen další halucinací Silnýho.

Zní to jako velký blábol - ale v tom to právě vězí. Má-li kniha věrohodně popsat život takového člověka, jako je Silnej, nemůže vyznít jako kompaktní, nerozporuplné vyprávění. Silnej má v hlavě guláš, úryvky z televizních zpráv a produktů masové zábavy se mu mísí s fantasmagorickými vidinami po požití pervitinu a všechno to chrlí na čtenáře, jak mu zrovna napadne. Mluví jazykem, který neuznává pravidla, montuje do sebe slangová slova a odposlechnuté odborné výrazy, vzpomenuté úryvky z televize vytržené z kontextu.

Svět, ve kterém se Silnej pohybuje, je určitě zvláštní, a není to jen tím, že je viděný jeho očima. Ve městě totiž vypukla polsko-rusácká válka pod červenobílou vlajkou, tedy válka polských nacionalistů proti přistěhovalcům z východu. Domy jsou natírány na červenobílo, je pořádán festival Den bez Rusáka, kterého se účastní místní nobilita. Nobilitu zde představuje obchodník s pískem Zdislaw Sztorm, který prohlásí za Miss sympatie feťačku, která se s ním vyspí. Policie je v tomhle světě zblblá do VIP a krutá. Nikdo tu není normální. V jednu chvíli se sice objeví děvče, které vám na první pohled připadá celkem slušné a inteligentní. Pak ale zjistíte, že má totálně vymytý mozek slušňáckou propagandou svých rodičů: nekouří, nepije a neříká své názory moc nahlas, absolutně nechápe, co se kolem ní děje.

Prostředí, ve kterém se Silnej nachází, zcela ladí k jeho postavě. Je šílené, je bizarní, ale zároveň je čímsi známé. "Polsko-rusácká válka pod červenobílou vlajkou" je karikaturou, nezobrazuje zcela jiný svět, ale náš svět viděný v těch nejčernějších barvách.

Pokud čekáte, že próza Doroty Maslowské má nějaké zásadní vyznění, že v ní je obsažen morální apel, budete zklamáni. Ani postava Silnýho ani žádná jiná tu nejsou zhodnoceny. Není to účelem této knihy. Silnej je ukázán zevnitř, abychom ho pochopili, abychom znali motivy jeho jednání, způsob jeho myšlení. Názor si na něj budete muset udělat sami.

Maslowská, Dorota: Červená a bílá. Praha, Odeon 2004. 203 s.