Samozřejmě se nic z toho nestalo, ale rakouskému spisovateli Peteru Henischovi (nar. 1943) se tato inspirativní myšlenka natolik zalíbila, že ji zpracoval v románu O touze stát se indiánem (podle názvu jedné z Kafkových povídek – Touha stát se indiánem –, která se i v románu cituje) s podtitulem Jak Franz Kafka na lodi Karla Maye potkal, ale na americkou půdu přesto nevkročil. Knihu napsal už v roce 1994, ale až teprve teď máme díky edici Track nakladatelství Kniha Zlín možnost si ji vychutnat i v češtině.

To myslím doslova. Příběh je vcelku jednoduchý. Začíná dopisem Franze Kafky Maxu Brodovi ze září 1908 poslaný ze Špičáku na Šumavě. Poslední slova dopisu zřejmě Henische inspirovala k vymyšlení celého příběhu: „Sbohem, vždyť já brzo přijedu. Tvůj Franz.“ Poté se už ocitáme na lodi mířící do Ameriky. Omdlévajícímu Kafkovi pomáhá z paluby zámožný pan Burton s manželkou. Ten najde v rachetickém a citlivém spolupasažérovi zalíbení a odhalí mu, že je ve skutečnosti Karlem Mayem. Během cesty hovoří zejména o literatuře, ale to nejdůležitější si nechávají pro sebe a přehrávají jen ve svých vzpomínkách. Tak se o nich dozvídáme celkem známá (nebo snadno zjistitelná) fakta. Příběh dostává spád až za polovinou knihy. Zato je však skutečně prudký. Manželé Mayovi zvou Kafku na spiritistickou seanci, aby mu dokázali nesmyslnost popírání autenticity Mayových knih. Místo toho se ale za chvíli z úst Franze Kafky ozve jeho otec. Ten mu vyčítá všechny jeho vztahy k ženám, literární pokusy i jeho odjezd do Ameriky. Franz z jeho slov pochopí, že se musí okamžitě vrátit a rozhodne se skočit z lodi a doplavat do Prahy. V tom mu zabrání May úderem do obličeje, čímž Kafku omráčí. Se všemi se setkáváme až druhý den, kdy loď konečně přistane v přístavu a kdy jsou všichni viditelně nervózní, co s nimi dohromady bude dál, až opustí loď. Vše vyřeší Kafkův zapomenutý deštník v podpalubí. Franz se pro něj bezpodmínečně musí vrátit, což s sebou ale nese riziko, že se již nevrátí. Zde Henisch končí typicky kafkovski: Proč? „Protože byste tam dole mohl zabloudit!“ „Ano, přemýšlel Kafka s úlevou, zabloudím.“

V románu ale v prvé řadě o příběh nejde (čemuž napovídá i odhalení konce v podtitulu knihy). Autor se snaží přiblížit čtenářům dvě velké postavy německé literatury trochu nevšední formou. Proto bych ani knihu nenazýval románem, spíše jakousi mlhou mezi snem a realitou, kdy se na pozadí zcela fiktivního příběhu dozvídáme reálné okolnosti. Autor určitě velmi dobře zná díla obou svých postav; daří se mu vykreslit jejich povahu pouze za pomoci jejich promluv. Zajímavé je, že kniha nemá konkrétního vypravěče. Celý příběh buď odvypráví samy postavy, nebo se o událostech na lodi dozvídáme jakoby z doslechu. Pro pochopení souvislostí nemusíte znát dílo a život obou spisovatelů, intertextuální a aluzivní odkazy z jejich děl jsou minimální a ve vyprávění nejsou nijak podstatné. To není na škodu, pokud přijmete tu téměř pohádkovou rovinu příběhu. Porovnání tak rozdílných poetik a životních osudů se Henischovi zdařilo a na základě anotace na webu nakladatelství jsem ani neočekával zrovna hloubkovou analýzu, přesto jsem doufal, že mi třeba nabídne nový pohled, otázky k zamyšlení. To je ovšem pohled studenta literární historie. Každopádně je zábavné představit si Kafku s Mayem na lodi mířící do Ameriky.

Dominik Melichar

Henisch, Peter: O touze stát se indiánem. Kniha Zlín, Praha 2010. 221 stran.

Touha stát se indiánem

Zdroj: knihazlin.cz

foto: dominik.melichar

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010.