Návraty Komety

Zastavíme se nejdříve u dvou výstav, probíhajících do konce listopadu. První s názvem Návraty Komety - Český komiks 1989-2009 odkazuje, jak název napovídá, na zlomový počin časopisecké scény přelomu 80. a 90. let, kdy začal vycházet první, ryze komiksový magazín. Cílem výstavy je tedy pokus nějak reflektovat vývoj české scény v tomto žánru. Organizátoři k tomu přistoupili nevšedním, leč pro samotné návštěvníky velmi přínosným způsobem. Vybrali vždy jeden debutový kousek tehdy začínajících autorů (např. Miroslav Schönberg, Vladimír Tučapský nebo Vladimír Hanuš) a dali je do pléna současné autorské tvorbě. Ti na originál reagovali buď dalším volným pokračováním, novou verzí, nebo parodií na vzor. Takže pokud před dvaceti lety ve svých začátcích zničil Duryan Hyperman zlosyny sprejem na hmyz, letos si v pauze na koleni namontoval 6 „ručních” chapadel pro efektivnější střelbu, aby s ním protivníci „nezametli jak Pojeme s prachama”.

45-89 / Komiks za železnou oponou

Druhá výstava přináší ukázky z tvorby v Polsku, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku a Slovinsku. Dokazuje, že komiks není nějakým moderním výdobytkem, ale spíše cyklicky se vracejícím trendem, v dané době více či méně populárním. Z vystavených děl bych vyzdvihla polskou autorku Szarlotu Pawel, jejíž ženské hrdinky v kontrastu se zbytkem vystavených děl vynikly zejména svou všedností a proti ženám v dalších komiksech absencí proporcí 120-60-90. Z české ochutnávky pak jistě zaujme Zuzanka a její svět (Přibík, Konečný) z roku 1947. Název i zpracování totiž plně koresponduje s dobovou filmovou tvorbou.

Komiksová sobota v NoD

Dopoledne patřilo nejmladším – organizátoři v rámci oslav padesáti let Asterixe a Obelixe připravili program i pro děti. Ten se v odpoledních hodinách zredukoval na dětský koutek, a dospělí tak mohli bez obav stát fronty na autogramy, hledat chybějící výtisky v mini antikvariátu, pročítat čerstvé výtvory známých i neznámých autorů na komiksové zdi či se pohodlně usadit do jednoho ze sálů a v klidu si vyslechnout některou z doprovodných přednášek. Největším lákadlem byli zahraniční hosté – Nick Abadzis z Velké Británie a v Německu žijící Švéd Max Andersson (mimochodem autor letošních plakátů). Oba představili své poslední práce, v rámci přednášky a v diskuzi pak také upřesnili inspiraci k napsání a celý proces tvorby. Nicku Abadzisovi utkvěl příběh Lajky v mysli již v raném dětství, více než rok shromažďoval informace a dokumenty, a vznikl tak stejnojmenný grafický román se seznamem použité literatury. Prvotním impulzem pro Bosenského plackopsa se stala cesta Maxe Anderssona a Larse Sjunnessona do bývalé Jugoslávie; v pátek oba autoři uvedli také související výstavu. Celý program vrcholil slavnostním předáváním cen Muriel 2009.

Celkový program se však neomezil jen na výše zmíněné akce, celý týden na více než dvaceti místech probíhaly další vernisáže, promítání filmů, divadelní představení, prodej nových knih, autogramiády a besedy. Již čtvrtým rokem se organizátoři dle vlastních slov snaží vyvést český komiks z undergroundu. Vzhledem k velké účasti jak ze strany autorů, tak i návštěvníků, nezbývá než konstatovat, že se jim to pomalu ale jistě daří. Minimálně v tom smyslu, že český komiks činí přístupným i ryze masmediálně vychovávané veřejnosti, která si komiks pojí nejčastěji jen s komiksem japonským (Manga), v lepším případě s klasickými (leč pro ně zastaralými) Rychlými šípy.

Markéta Böhmová

KomiksFEST!, Praha, 31. 10. – 7. 11. 2009.

Další informace:

www.komiksfest.cz

www.nickabadzis.com

www.maxandersson.com

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 2 (40), 4. 1. 2010.

KomiksFEST!

zdroj: komiksfest.cz

foto: marketa.bohmova