WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.
HlucnaSamota.Net
. časopis . : . . hudba - mp3 .
muzika - tepe to a buší

Amerikáni, mandaly k sežrání a pozvracená „Panoráma“



Nadpis je poněkud lapidárním shrnutím minulého víkendu (2. 4. – 4. 4. 2004), který byl ve znamení kultury. Do Nymburka zavítala vážná hudba, ale srandy kolem bylo k popukání. Když hrají muzikanti přesilovku, znamená to, že koncertní sál není zaplněný či je dokonce prázdný. Tato situace se stala v pátek 2. 4. 2004 v kulturním domě, kde vystupoval středoškolský symfonický orchestr EDINA HS ORCHESTRA z Minnesoty.


Po nepříliš povedeném zahájení úvodním slovem s moudry tytu: „orchestr vystupoval v městech jako Vídeň, Salzburg, Nymburk“ a úžasnou ukázkou simultánního překladu z angličtiny do češtiny, došlo k tomu hlavnímu, hudební produkci. Orchestr složený ze studentů střední školy připravil program, který nás provedl historií hudby. Začalo se renesancí (Vivaldi), skok do 19. století za Dvořákem, pak trocha jazzu (20. stol) a minnesotského folklóru, z úplné současnosti filmová melodie (Badelt – Piráti z Karibiku) a kruh se uzavřel českými lidovkami. Tato pestrá škála stylů je pro posluchače velmi přitažlivá, ale bohužel odhaluje na co orchestr má či nemá. Rozhodně nemá na Dvořáka, i když podle slov dirigentky je to pro ně srdeční záležitost. Nejjistější výkon předvedl orchestr při hraní hudby z filmu „Piráti z Pacifiku“ a kupodivu při českých lidovkách! Čerešničky, čerešničky, čerešně úprava pro symfonický orchestr zněla úžasně, někteří přítomní si dokonce s chutí zazpívali, což dirigentka ocenila krásným úsměvem. Cítil jsem hrdost nad tím, že nějací pásci v Minnesotě studují několik týdnů jim nic neříkající lidovku, která zní pro ně tatarsky, jen proto, aby mám v sále kulturního domu udělali radost. Potlesk, potlesk a ještě potlesk. Pak úsměv na jednu krásnou houslistku (vrátila mi jej) a pak na úžasně fascinující violoncellistku (taky úsměv vrátila), cítil jsem své dojetí a chtěl jsem vlítnou na pódium, dát jedné i druhé krásce hlavu do klína a děkovat jak o život. V tu Keith rozsvítil světlo, vlepil dirigentce kytku a hudlana, potlesk ztichl, orchestr se rozutekl.

Sobotní konzumní vernisáž v čajovně na Valech připravila studentka a výtvarnice M23. Celý měsíc zde bude vystavovat své mandaly z těstovin. Co je to mandala? „Slovo MANDALA pochází ze sanskrtu a znamená bod, střed, posvátný rituální nebo magický kruh. Obraz mandaly Vám může pomoci znovu najít kontakt s působením léčivých energií obrazů, přinést novou duchovně-duševní orientaci i pomoc při zdravotních problémech. Mandalu můžete mít stále při sobě, přikládat na jednotlivé čakry, dát si ji pod polštář, vystavit si ji na zeď či si ji dát pod sklenici vody.“ to je, dejme tomu, definice z odborné literatury. Pokud bude oko kritika na vystavovaná díla M23 nahlížet na tomto základě, dojde k závěru, že se o žádné mandaly nejedná. Přesnější název by byl moravské krajky z těstovin či trpělivost tvary přináší. Nic však nemění na tom, že se jedná o díla pozoruhodná a obdivuhodná. Umění zde, jak již několikrát, dokazuje maximální kontakt se skutečností, potravina jako vyjadřovací prostředek snesla uměleckou tvorbu z výšin estetických oblak na zem, k nám smrtelníkům s prázdnými žaludky. Výstava „Dokáže tohle Vaše těstovina“ v čajovně na Valech si rozhodně zaslouží pozornost. A mimochodem autorka je violoncellistka! a je stejně krásná, jako ta z Minnesoty.

Kulturní víkend byl zakončen již pravidelným setkáním se studenty Konzervatoře Jaroslava Ježka. V restauraci „Panoráma“ se tato akce uskutečnila již počtvrté. Komponovaný pořad věnovaný Chopinovi, Beethovenovi, Lisztovi a Prokofjevovi slovem provázel PhDr. Ladislav Brábek, jeho výklad byl citlivý a zasvěcený. Krom životních příběhů všech uvedených autorů jsme se mohli dozvědět i něco o myšlení doby a společnosti. Hudebně se předvedli studentky Anna Trauškeová (Chopin, Liszt), Veronika Němcová (Chopin, Liszt) a Zuzana Dubnová (Beethoven, Prokofjev). Poslední jmenovaná předvedla mimořádně osobitý výkon, který jsem ocelil dvacetiminutovou zamilovaností (do ní). Po smrti si Chopin přál, aby z jeho těla bylo vyjmuto srdce a posláno do rodného Polska. Jeho vztah k Polsku byl silný a nešťastný. A proč to tu píši, protože jsem konečně pochopil jistou skutečnost. Mé oblíbené jídlo: Uzené vepřové srdce s polskou omáčkou, rozinkami, mandlemi a knedlík. A umění zase sestoupilo z výšin na zem. Poslední záhada, proč byla pozvracená „Panoráma“, odpovím prosbou. Rodiče a prarodiče nenuťte své ratolesti vždy do posledního sousta dojídat, dětský žaludek je malý a cesta na toaletu je někdy až příliš dlouhá.

(8. 4. 2004, 0:00)


vytiskni [=]

Tento článek zhlédlo 5783 párů očí.

Diskuse k článku

vrať se na "základku"
anonymní uživatel, 10 . 3 . 2005, 2:13
Když pominu, že ten článek je strašná slátanina, kopne mě do nosu příčestí "studentky se představily....". Proboha, dělej to, co umíš!
Čára

došlo mejlem
klokanek, 9 . 4 . 2004, 6:13
Tak nevím, k čemu to směřovalo:
"Chystám se tam na víkend, po přečtení Vaší upoutávky (městečko kde
se zastavil čas) začínám mít strach, ještě potom co se zastavil čas i na
Vašich stránkách!!!!!!"




© HlucnaSamota.net 2002 - 2012 | prostor poskytuje eldar.cz | web zrobil klokánek | mapa stránek