Vlk a kočička

Aknel

Vlk a kočička žili v pralese. Občas se potkali a bylo jim spolu dobře. Jinak si v pralese žije každý svoje divočiny na vlastní pěst…
Jednou se zase potkali a rozhodli se, že spolu půjdou do města (i když věděli, jak moc je to nebezpečné!)…

Město bylo šedivé a mělo svá pravidla. Každý, kdo byl zrovna ve městě, se jimi musel řídit (jinak by byl strašlivě potrestán!).
Po nějaké době byli vlk a kočka bezradní. Nevěděli, co dělat…
Měli v sobě divokost pralesa a nad sebou pravidla města…
Příšerně se porvali…
Krev stříkala až na semafor. To nikomu nevadilo, v noci má násilí ve městě zelenou.
Kočka měla otřes mozku. Vlk pokousanej čumák a zlomenej ocas.
Pak se v zoufalství rozběhli, každej na jinou stranu, hledat ten svůj prales.
To je hrozně těžký. Najít znovu prales.
Některým zvířátkům se to už nikdy nepovede. Ve městě ztratí čich, intuici, šestý smysl…
Nakonec se z nich stanou lidi a hledají někoho, kdo by s nima byl, aby se necítili sami…
Jó, ztráta pralesa je pro zvířátka ta největší pohroma.
Jsou pak navždy ztracená!

Poučení: Zvířátka, nechoďte do města,
nebo vás město vytrestá.

(19. 2. 2003, 10:13)

© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2003
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-42