Michal Prokop a Framus 5 bude hlavním lákadlem na letošní Přístavní slavnosti

V oblasti populární hudby, převážně rockové, se pohybuje už přes čtyřicet let. Byl u zrodu skupiny, zpočátku instrumentální - v duchu britských The Shadows, která si v roce 1967 dala název Framus Five. Začínal jako kytarista, v době definitivního pojmenování kapely, orientované tehdy již na soul a rhythm & blues, se stává zpěvákem, hodně ovlivněným zejména Rayem Charlesem. Na 1 Čs. beatovém festivalu v Praze 1967 získal cenu pro nejlepšího zpěváka. Tehdejší slavnou podobu kapely již s tříčlennou dechovou sekcí zachycuje 1. album Michal Prokop/Framus Five (1969), s jiným obalem určené o dva roky později jako Blues In Soul na export. O rok později hrála redukovaná sestava ve složení: Ivan Trnka - klávesy, Ladislav Eliáš – baskytara, Petr Klárfeld – bicí a Michal Prokop - zpěv, flétna, tedy bez kytary. Po jediném singlu se dvakrát vyměnil bubeník a přišel kytarista Luboš Andršt. Pro první stranu chystaného druhého alba napsal díky přímluvě producenta Hynka Žalčíka text básník Josef Kainar. V roce 1971 vyšlo ve své době velmi ceněné LP Město ER.

Se sílící normalizací mizely jak anglické názvy, tak většina rockových kapel. Nešťastné období prožil Prokop jako nepříliš úspěšný zpěvák středního proudu, občas vydával průměrné až podprůměrné singly a nějakou dobu byl dokonce členem doprovodné skupiny Hany Zagorové (!) a během koncertu mohl zazpívat také několik svých skladeb. Světlejší stránkou je jeho hostování v semaforské Kytici. "Sedmdesátá léta mi evokují strašlivou depresi, tlaky rekvalifikačních komisí a požadavky na změnu repertoáru. To bylo hnusné a já se s tím nevyrovnal tak, abych na to mohl být hrdý," uznává v 90. letech Prokop.

V roce 1978 dochází k obnovení kapely Framus, později s částečným návratem k názvu Framus (5). Album Holubí Dante (1980) se ještě nevydařilo podle představ autorů, ale během následujících šesti let vznikla tři výborná LP Kolej Yesterday (1984), Nic ve zlým, nic v dobrým (1987) a Snad nám naše děti ... (1989), která patří k tomu nejzajímavějšímu, co se v 80. letech na poli domácího rocku objevilo. Nadprůměrnou úroveň uvedených desek "mají na svědomí" vedle původních melodií Michala Prokopa a spolupracujících autorů (Petr Skoumal, Jan Hrubý, Vladimír Merta) také textaři Pavel Šrut, Ladislav Kantor, Jan Burian, Vladimír Merta či Jiří Žáček. V neposlední řadě také trvale kvalitní obsazení postupně se měnící doprovodné kapely vedené klávesistou Luborem Šonkou. Nějaký čas po zákazu ETC… v ní našli azyl Jan Hrubý a Jiří Veselý, krátkodobě i další.

Po roce 1990 vstoupil do politiky (poslanec, náměstek ministra kultury, místopředseda ODA) a jeho umělecké aktivity postupně výrazně zeslábly a omezily se na občasné hostování s Mišíkovými ETC. Že je stále dobrým zpěvákem potvrdil v roce 1997 na albu Černý ovce "superskupiny" Hrubý, Mustill, Prokop, Skoumal. Poté se začal věnovat televizním talkshow nazvaným podle svých písní Nic ve zlým a pak ještě úspěšnějšímu Krásný ztráty. Zve si do nich vždy zajímavé dvojice z různých oblastí, nejen hudby či politiky. Vybrané páry se skvěle doplňují. Namátkou ze stovek jmenujme: Roman Holý/Dana Hábová, Petr Sís/Rudy Linka, Peter Lipa/Petr Ulrych, Vladimír Mišík/Petr Šabach, Jiří Dědeček/Jiří Černý, Mejla Hlavsa/Pavel Dostál, Vojtěch Lindaur/Marián Varga nebo Madeleine Albrightová/Václav Havel. Moc se neví, že má francouzský Řád umění a literatury. Roky hrával zřídka, většinou v triu s Lubošem Andrštem a Janem Hrubým. Na nahrávání nemyslel s tím, že nemá nové skladby. Pak mu však Pavel Šrut nabídl nové texty. Některé zhudebnil sám, většinu Petr Skoumal, případně Hrubý a Andršt a bylo z toho výtečné Poprvé naposledy. Původně dočasně obnovil Framus Five, koncertů i díky úspěchu alba přibylo. Před vyprodanou Lucernou pak s mnoha hosty včetně Jiřího Suchého oslavil šedesátiny. Jsou zachycené na DVD a ve zkrácené verzi též na CD. V současnosti vystupuje, hraje, zpívá!

Nenechte si ujít Michala Prokopa 7. sprna 2010 na Přístavní slavnosti! Více na MěKS Nymburk

Michal Prokop (zvětšit)

plakát Přístavní slavnosti (zvětšit)

Lukáš Kadava