Editorova předmluva krátce nastíní vývoj homosexuální lyriky a způsob, jakým básně do sbírky vybíral. Objevují se zde básně Theognidovy, Anakreontovy, Michelangelovy, ale třeba i některé Shakespearovy sonety anebo díla Kavafisova. Chybět samozřejmě nesmí Verlaine či Ginsberg.

Campe tvrdí, že homosexualita byla pro básníky snad vždy nosným tématem. Zrodila se v antice, nakonec ji vzalo na milost i básnictví křesťanské, v próze se toto téma projevilo především na přelomu 19. a 20. století. Divadelním prknům je však stále cizí, vysvětluje dále Campe.

Spolu s tím, jak se ze Středomoří vytrácela prestiž vztahu s mladým chlapcem, opouštělo toto téma i lyriku. K určité obrodě homosexuálního básnictví došlo až v souvislosti se studiem antických děl v renesanci – ale protože si křesťanský autor nemohl dovolit to, co autor pohanský, zpodobňuje renesanční lyrika spíše platonickou lásku (k muži). Zásadní změnu pak přináší homosexuální poezie moderní; ta již nepracuje s typem, ale spíše se vzpomínkou a všednodenností života homosexuálů. Tabu není ani mužská prostituce.

Antologie opomíjí lesbickou poezii a mnohdy není jasné, proč Campe do antologie tu kterou báseň zařadil. Protože ji napsal muž a protože anděl je v němčině rodu mužského, což odkazuje k homosexualitě? Nevím, možná jen má znalost němčiny není taková, abych pochopila jemné nuance některých (údajně) homosexuálních básní. Počin je to však chvályhodný, i kdyby jen proto, že před 16 lety, kdy vyšla, byla tato kniha svého druhu asi jediná.

Matrosen sind der Liebe Schwingen. Homosexualle Poesie von der Antike bis zur Gegenwart. Editor: J. Campe. Frankfurt am Main/Leipzig, 1994. 188 stran.

Eva Marková

Homosexuální láska z berlínského blešáku

Matrosen sind der Liebe Schwingen.Obálka knihy.

foto: covers.openlibrary.org
(přidal uživatel eva.markova)

Homosexuální láska z berlínského blešáku (zvětšit)