|
Zabíjet pro lásku...Jak Desdemona o život přišlaDenisa Garciová
Othello v Praze – světová premiéra 1. dubna! Nejedná se o žádný aprílový žertík. Na scénu Národního divadla byl po dlouhých čtyřiceti letech uveden balet Othello, tentokrát v zbrusu novém nastudování. Pod taktovkou choreografa a režiséra Youriho Vàmose vzniklo na hudbu Leoše Janáčka vskutku pozoruhodné představení.
Nadčasová Shakespearova dramata jsou inspirací mnoha umělcům již několik staletí. Původem maďarského choreografa Youriho Vàmose (v ND také Romeo a Julie, Louskáček – Vánoční příběh) oslovilo nesmrtelné drama Othello. V baletním podání, které je nabité vášněmi a jinými emocemi, se samozřejmě dočkáme epické zkratky, ale vše podstatné zůstalo zachováno. Ve dvou poměrně krátkých dějstvích se tak octneme jak ve válce, tak v Benátkách mezi lidem, ale i na mileneckém loži. Procítěné pohyby se snoubí s hudbou a obdivuhodně vykreslují charaktery jednotlivých postav. Nejlépe je to znát samozřejmě na ústřední milenecké dvojici Othello a Desdemona. Souznění je téměř dokonalé, Janáčkova hudba a pohyby tanečníků jakoby se rodily ve stejném okamžiku. Vše je podtrženo kostýmy – tanec působí velmi naléhavým dojmem, chvílemi je zuřivě drásající, syrově tělesný, obnažený, stejně jako těla tanečníků. Celkové velmi expresivní vyznění je podpořeno také neobvykle jednoduše zaranžovanou scénou s minimem kulis, kterou má na svědomí (stejně jako kostýmy) Pet Halmen. O to výrazněji však působí, když se na černou taneční plochu, jež je vertikálně členěna úzkými bílými proužky, ve vypjatých momentech snese obrovská ruka – někdy jedna tmavá, s dlaní zaťatou v pěst, jindy druhá – ladná a bělostná. Tyto symboly dokreslují atmosféru jednotlivých obrazů a dodávají jim patřičný dramatický náboj. Othellovskou látku zná snad každý z nás, ať už z knihy či divadla. Emoce, napětí, láska i šílenství. Youri Vàmos se ve svém Othellovi pokusil o vyjádření téhož, ale beze slov – jen hudbou a tancem. A to se mu zajisté povedlo.
Denisa Garciová
Othello, Národní divadlo Libreto, choreografie, režie: Y. Vàmos Hudba: L. Janáček Scéna, kostýmy: P. Halmen Tančí: R. Kročil, Z. Susová ad.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 5 (43), 13.5. 2010. (10. 4. 2010, 12:00, přidal uživatel denisa.garciova)
Obrázky
Související článkyDebata k článku |