|
O Finsku cokoliv, ale do vody néé…Norský román o finské brožuřeDenisa Garciová
Populární norský prozaik Erlend Loe (česky např. Doppler nebo Naivní. Super) vydal svou knihu Fakta o Finsku už v roce 2001. U nás se v překladu Kateřiny Krištůfkové objevila na sklonku loňského roku. Napsat brožuru o Finsku? Jak jednoduchá a prostá zakázka – to by ovšem nemohl být hlavním hrdinou poněkud roztržitý muž s podivným smyslem pro humor a ještě podivnější fobií nejen z vody, ale ze všeho, co plyne. Také nemá rád cestování, nejlepší je přeci sedět doma. K tomu připočtěme, že mu odtáhnou auto (potřetí za tři roky) a že se právě nachází v krizi – tvůrčí, finanční, milostné a bůhví jaké ještě (to, že o Finsku vlastně vůbec nic neví, nechme prozatím stranou), a máme zápletku. Fakta o Finsku jsou knihou s banálním dějem, místy téměř nulovým, který se občas zdá dost přitažený za vlasy, dá se ale říct, že opravdu plyne jako voda – někdy však neskutečně pomalu, neboť retardace děje je opravdu značná. Hrdina se seznamuje na odtahovém parkovišti se sympatickou ženou. Aby ji mohl blíže poznat, nechá si auto znovu odtáhnout. Díky vášni pro počítačové hry se pak také sblíží s jejím mladším bratrem Bimem. Do toho se stále vynořují „fakta“ o Finsku, zakázka našeho hrdinu straší téměř na každém kroku. Chvílemi se možná budete u fabulování na finské téma nudit a utápět se v hudbě finského skladatele Jeana Sibelia. Na své téměř umrtvené čtenáře si ale Erlend Loe připravil vskutku grandiózní finále. Sled událostí začne nabírat pořádné obrátky. Hrdina překoná sám sebe, a to nejen při záchranné akci, kdy se i přes svou vodní fobii vydá na kajaku osvobodit Bima, ale i při běžecké štafetě, kde porazí svoji finskou noční můru. Navzdory téměř bezbřehým stojatým vodám, kterými Fakta o Finsku oplývají, Loe opět dokazuje, že je pan Pointa a že dokáže vodu pořádně rozčeřit. Škoda jen, že brožura nenávratně mizí při požáru stejně jako kdysi druhý díl Aristotelovy Poetiky. Denisa Garciová
Loe, Erlend: Fakta o Finsku. Překlad: K. Krištůfková. Vakát, Brno 2009. 180 stran.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010. (12. 3. 2010, 12:00, přidal uživatel denisa.garciova)
Obrázky
Související článkyDebata k článku |