Akademie věd České republiky byla ustanovena roku 1992 jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV; 1953 - 1992). Je to organizace sdružující vědecké ústavy v ČR zabývající se převážně základním výzkumem (tj. takový způsob výzkumu, kdy vědec zkoumá některé zajímavé vlastnosti přírody bez určitého cíle, obvykle neví, co hledá ani proč to hledá; z hlediska efektivity je to běh na dlouhou trať, který ovšem například 40 let pokusů světově uznávanému prof. Antonínu Holému umožnil objevit lék proti AIDS). V současnosti má Akademie věd asi 6400 zaměstnanců, jejím vrcholným orgánem je volený Akademický sněm, který mimo jiné jmenuje předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Nynějším předsedou je (pro období 2009 - 2013) prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c.

Diskuse o otázkách dalšího financování a hodnocení vědy odstartovala letos v červnu, kdy Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jakožto poradní orgán Vlády ČR pro vědu, předložila Návrh státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace na rok 2010 i s výhledem na léta 2011-2012. Zde předpokládá snížení výdajů AV ČR pro rok 2010 o 721 miliard korun, tedy o 14,3 % oproti letošnímu roku, a do roku 2012 další skokové snížení těchto výdajů až o 45 %. To pro instituci, která například zajišťuje víc než jednu třetinu (38 % podle aktuálního hodnocení) českých článků ve špičkových mezinárodních vědeckých časopisech, znamená fakticky likvidaci. Na konci června tento návrh vláda přesto schválila.

RVVI se tak rozhodla výrazně utlumit základní výzkum ve prospěch podpory tzv. vývoje a inovací. Laicky řečeno to znamená, že více peněz půjde na výzkum, který je využitelný v průmyslu a lze jej snáze zpeněžit. Navíc má ČR od příštího roku možnost využívat prostředky od EU na výzkum a vývoj a čerpat je až do roku 2015. Tyto peníze jsou určeny převážně na stavbu výzkumných center (například Biotechnologické a biomedicíncké centrum (Biocev) v Jesenici u Prahy). Není ovšem vůbec jisté, že na ně naši vědci dosáhnou, vzhledem k nejistotě, která bude kvůli malému rozpočtu okolo našich projektů vládnout.

Na základě těchto hrozeb proběhlo 30. června Mimořádné zasedání Sněmu v Národním domě na Vinohradech, kde Akademický sněm vyjádřil nesouhlas s Návrhem výdajů státního rozpočtu ČR a zažádal svým usnesením o jeho přepracování.

O měsíc později proběhla schůzka předsedy vlády s předsedou Akademie věd za účasti ministryně školství Miloslavy Kopicové a ministra financí Eduarda Janoty. Předseda vlády na jejím základě přislíbil posílení částky pro Akademii zhruba kolem půl miliardy korun.

Celý spor vyvolal kromě odborných diskusí také řadu demonstrací, přičemž poslední, v pořadí pátá, proběhla 20. října na piazzettě Národního divadla.

Zdá se, že politici zapomněli, že podporu vědy již několik let proklamují jako svou prioritu. Té vědy, jejíž jméno v zahraničí neustále nabírá na váze a jejíž úspěchy jsou nezpochybnitelné. Naši vědci se tak místo s intelektuálními problémy potýkají s ignorantní byrokracií, jsou nuceni opouštět svá pracoviště a s rostoucí základnou příznivců v zádech a s transparenty v rukou se bít za to, aby se zas mohli vrátit ke svým výzkumům a pomáhat tak dál ke zkvalitnění našich životů. Světe div se – i životů politiků. Můžeme jim fandit, můžeme je podporovat, ale rozhodně jim není co závidět. Bude potřeba být trpělivý v prosazování svých požadavků. A myslím, že trpělivost našim vědcům rozhodně nechybí.

Dominik Melichar

Zdroj:

http://ohrozeni.avcr.cz/

http://vedazije.cz/aktuality

http://cs.wikipedia.org

http://www.reflex.cz

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 1 (39), 9. 11. 2009.