anonymní uživatel, 13
. 5
. 2004, 10:51
Slané slzy s medem míchám,
pomalu pospíchám, vím.
Čas utíká oběma
chci zemřít ...
a zase na kolena ...
Má duše trpí, k Bohu volá.
Jen odpověd .... to jsi chtěla.
Po líci stéká první kapička,
v batůžku si nese bolest i radost.
Je to má slzička.
Bude jich více, jen Ty
můžeš říci ... dost.
Budu ve Tvém srdci jen host?
Tajfun, chtíč, slova?
Nebudu se ptát.
Dneska v noci branka otevřená.
Dva páry bolavých nohou.
Vrásky si budeme počítat.
Jsem zlá nebo upřímná?
Chci do nebe, umřít, zbořit zeď,
navonět se Tvou kůží.
Položíš i mě na chůdky růži?