Člověka vždycky potěší, když v zahraničí narazí na nějakou připomínku domova. Ozve se cosi jako národní hrdost a to i v případech, když v cizině míjíte hospodu, kde se točí české pivo (které vás sice v přepočtu vyjde nejméně na stovku) nebo, když vám zahraniční přátelé vyprávějí, že škodovky jsou nejlepší auta na světě. Českého turistu navíc mile překvapí, že kromě česky psaných cedulí v obchodech „Češi nekraďte“ stál někomu za tu námahu přeložit do češtiny informační materiály. Tato chvályhodná snaha se ale bohužel někdy míjí účinkem. I v těchto komerčních textech totiž platí, že překlad je víc než řemeslo a že dva jazyky nikdy nejsou natolik kompatibilní, aby překlad byl pouze otrockým převodem z jednoho do druhého. Posuďte sami, jak české turisty oslovuje informační leták města Regensburg.

„Následujte nás a zachyťte pohledy, které tak rychle nezapomenete. Na mnohých místech můžete klidně zavřít oči a vychutnat všechno ze sedadla spolujezdce. Zažijte město v nejsevernějším bodě Dunaje, prociťte je každým pórem, nejlépe pěšky.“

„Když budete mít štěstí, oslaví obyvatelé Řezna svůj Dóm a zahalí ho do oblaku světla a hudby.“

„…řeka nám připadá jako ústa, kterým se sbíhá voda při pohledu na klobásy, den za dnem.“

Dále českému turistovi Řezno nabízí, aby se ponořil do „povídavé útulnosti, kde se diskutuje, flirtuje a směje“, aby objevil „vitální soužití různých stylů“, zve ho na taneční festival, který se těší „enormně velké mediální rezonanci“ nebo usedl do „příslovečně dlouhých lavic“ na Staré radnici.

Někdy je snad přece jen lepší umět si přečíst informace v originále. Nebo se zakousnout do Bratwurstu a nevědět vůbec nic.

ESA