Rozmach elektronické komunikace s sebou přináší zajímavý fenomén, který můžeme nazvat grafizací textu. Tedy, už není důležitý jen obsah zprávy, kterou komusi sdělujeme, ale také to, jak sám text vypadá. Příčinou je zvyšující se množství psaného textu a snaha o jeho větší zajímavost pro příjemce. Není tedy pravda, že by současná mladá generace, které se elektronická komunikace dotýká nejvíce, psala méně. Naopak, nikdy se nepsalo tak jako dnes. Jak se grafizovaný text vyznačuje? Slova jsou zkracována, občas až na úroveň zkratek. Tak třeba klasické povídání (chatování) se v angloamerických zemích začíná dnes již klasickým a/s/l, což znamená otázku na věk (age), pohlaví (sex) a místo bydliště (location) příjemce. U nás je asi nejpoužívanější zkratkou JJ, tedy souhlasné hovorové „jo jo“. Dále se začínají používat nová písmena ve starých slovech, tak aby slovo vypadalo hovorově. Například -ks- se mění na -x-, -v- se proměňuje v -f- nebo -w-, z -k- se stává -g-. Věta pak může vypadat třeba takto: Jaxes fčera měl, gdes byl, woe? (že se všude navíc rozmáhají pravopisné chyby, snad ani nemusím zmiňovat). V poslední době se začínají rozmáhat i slova doplněná číslicí, tak jak je známe z angloamerických zemí. Můžete se tak setkat například s o5, mis3 nebo po100j, což u mnohých jistě navodí pocit mateřídouškových rébusů. Nutno též zmínit postupné vymýcení diakritických znamének, jejichž přenos některé komunikační prostředky ani nedovolují. Elektronická média přinesla nová pravidla a jsou dnes jedním z nejsilnějších prostředků, které dokážou posouvat jazyk k novým, doposavad netušeným – změnám.

JIŘÍ RŮŽIČKA