Písničkáři nejsou autoři mainstreamoví a dávno pryč jsou doby, kdy jejich koncerty navštěvovaly stovky lidí. Nestěžuji si - jen chci říct, že knížky a CDéčka těchto autorů nemusí být nutně kasovním trhákem. A přesto se najde nakladatelství, které se jejich tvorbě věnuje soustavně: Galén.

Nakladatel Lubomír Houdek je podle editora Jana Šulce folkový fanatik, a tak vedle literatury lékařské vydává ještě velmi specifickou edici: Olivovníky. Založil ji jako poctu především těm českým písničkářům, kteří se československému publiku začali dostávat pod kůži na přelomu 60. a 70. let. Těm, kteří svým posluchačům suplovali nedostatek svobody, kvalitní poezie, nabízeli umělecké zážitky ke sdílení. Název celé edici dal úryvek z textu Vladimíra Merty: Jak holé pláně… stromoví bez listí, olivovníky: dáváme šťávu, jen když náš drtí.

Nám, dětem narozeným v době sametu, Olivovníky zprostředkovávají atmosféru tehdejší doby a seznamují nás s díly, ke kterým bychom jinak měli přístup jen stěží. Ostatně i sám Houdek se narodil v 60. letech a tvorbu písničkářů vnímal také spíše zprostředkovaně.

Základním kamenem sbírky textů a nahrávek každého písničkářofila by mohla být kniha o sdružení Šafrán, která vyšla roku 2008 a popisuje vznik i působení tohoto volného sdružení písničkářů. Obsahuje také 17 rozhovorů s tehdejšími členy Šafránu. Pokud čtenáře rozhovor s některým písničkářem pohne k tomu, aby se více ponořil do jeho tvorby, tak mu edice Olivovníky s velkou pravděpodobností vyjde vstříc.

Zmiňme například doposud čtyřdílné sebrané spisy Jaroslava Hutky, které v Galénu vycházejí už od roku 2008. Posledním svazkem je v loňském roce vydaná Hutkova próza, kterou napsal ještě před svým odchodem do exilu v roce 1975. S prozaickými texty vytvořenými v exilu by čtenáři měli mít možnost seznámit se ještě letos. Postupně se připravují také vybrané spisy Vladimíra Merty, otázkou zůstává, kdy vyjdou. Merta je totiž prý člověk, který se neřídí jakýmikoli termíny, a tak práce na spisech probíhá nárazově.

Za opak sebraných spisů by mohly být považovány juvenilie. Ty, které patří do bibliografie Jiřího Dědečka, náleží k nejčerstvějším přírůstkům edice Olivovníky a jmenují se Slizské písně.

Mezi svazky Houdkovy vypiplané edice najdeme i knihy věnující se životním příběhům českých písničkářů. Beznadějně vyprodaný je životopis Karla Kryla, který sepsal Vojtěch Klimt a nazval ho Akorát že mi zabili tátu. Dotisk knihy se připravuje. Již dva roky.

Další olivovou specialitkou jsou knihy vydané u příležitosti životního jubilea některého písničkáře. Památce nedožitých padesátin Zuzany Navarové je věnována kniha Ne, Nerez nerezne, jejímž autorem je Zdeněk Vřešťál. Knihu jako dárek k 50. narozeninám dostal také Marek Brodský, jemuž Galén vydal knižní soubor písňových textů skupiny Nahoru po schodišti dolů Band doplněný třeba o přebaly jednotlivých alb kapely. Do třetice zmiňme soubor knih a CD nazvaný prostě Jiří Suchý 80.

Nezanedbatelnou část edice Olivovníky tvoří CD. Houdek vydává alba zbrusu nová, nejnovějším je Ponorná řeka Vladimíra Merty, která vyšla na jaře letošního roku. Snad ještě důležitější jsou však CD, na nichž vychází desky dříve nevydané (protože zakázané), anebo vydané před revolucí na LP, v zahraničí anebo v omezeném nákladu. Pro mnohé z nás tedy zboží nedostupné. Mezi takto resuscitovaná CD patří třeba Čas odchádza z domu Zuzany Homolové či Pravděpodobné vzdálenosti Jaroslava Hutky.

Olivovníky jsou řada výběrová, nenajdete zde díla všech českých písničkářů 70. a 80. let. Ne každý písničkář zde vydává své nové knihy a desky. Rozhodně je to však nejrozsáhlejší edice věnující se danému žánru, jejíž knihy jsou vždy krásně graficky upravené a k vydání velmi dobře edičně připravené.

Eva Marková

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 8, č. 1 (51), 30. 11. 2011.