Trochu surrealismu, krapet informelu, naprostá tvůrčí svoboda a nepřipojení se k jakékoliv umělecké skupině. Asi takto bych si troufla charakterizovat Sklenářovo dílo, které se jeho čínští obdivovatelé nebojí srovnat s Paulem Klee. Ostatně v Číně má Sklenář mnoho příznivců a jejich řady jistě posílí i doprovodný program našeho pavilonu na EXPU 2010 v Šanghaji, jehož je Sklenář plánovanou součástí.

Výstava v Domě U Kamenného zvonu poskytuje možnost poodkrýt filosofický přístup k jednotlivým obrazům a také sledovat umělcovu cestu k abstrakci, která začala ve třicátých letech. Nejzřetelnějším a nejpodstatnějším se stala pro jeho tvorbu ale bezesporu o dvacet let později návštěva Číny a seznámení se s východní kaligrafií, kterou pak převedl do abstraktní podoby. Zdědil surrealistický odkaz, ale dokázal ho přetavit do něčeho zcela jiného a velkoryse osobitého. Originalita a jedinečnost Sklenářových děl se opět po skoro půlstoletí potvrdila obrovským úspěchem loňské výstavy v Národní galerii v Pekingu. A tak, kdo z Čechů zná Zdeňka Sklenáře především jako ilustrátora Starých řeckých bájí a pověstí, by si určitě neměl nechat ujít komentovanou prohlídku této převelice vydařené výstavy, která proběhne v dubnu (kdy Sklenář oslaví sto let od svého narození). Už snad zbývá jen dodat, že vizuální podobu tomuto rozsáhlému výstavnímu představení dodal Federico Diaz.

Barbora Ševčíková

Zdeněk Sklenář, Deset tisíc věcí – deset tisíc let, Dům U Kamenného zvonu, 17. 3. – 6. 6. 2010

Zdeněk Sklenář (zvětšit)

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010.