WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

S „Revolverem“ proti proudu

Časopis Revolver Revue letos oslavuje výročí 25 let

Radka Mačugová

Těm, kteří měli co říci, avšak nebyli v totalitní společnosti posloucháni, poskytoval prostor pro vlastní vyjádření právě časopis Revolver Revue. V tomto periodiku, jež od počátku propojovalo představy kritického myšlení s beletrií, typografií a výtvarným uměním, si jeho přispěvatelé nemuseli brát před ústa ubrousek. S obdivuhodnou odvahou se vyjadřovali k tématům opomíjeným, vyzdvihovali autory zapovězené a nekompromisní kritikou pepřili již tak dost ostré společenské klima.

Od roku 1985, kdy poprvé vyšel časopis ilegálně pod původním názvem Jednou nohou, uplynulo již čtvrt století. Za tak dlouhou dobu prošel několika změnami. Nový název Revolver Revue získal roku 1986 a v následujících letech výrazně měnil kabát, jehož osobitost již tenkrát vynikala nad ostatními samizdatovými periodiky. Původní linorytecké obálky, které zdobily první čtyři čísla, vystřídalo logo Košířské madony. Dnes je Revolver Revue charakteristická svým pestrobarevným ztvárněním, které na první pohled láká k otevření.

Pro svou čtenářskou oblíbenost vycházela téměř po 10 let s časopisem Revolver Revue i Kritická příloha, která poskytovala reflexi aktuálního politického a uměleckého dění. Ta je však dnes již minulostí. Od roku 1988 vydává časopis také knihy v Edici Revolver Revue, z nejnovějších výtisků může čtenář vybírat mezi Smutkem na vedlejší koleji od Urse Heftricha či Autentickým kulovátorem Víta Kremličky.

V posledních letech se redakce snaží, aby byl Revolver Revue atraktivnější, proto bývají jeho součástí čas od času i zajímavé přílohy. V minulém čísle mohli čtenáři uspokojit své umělecké potřeby při poslechu CD skupiny WWW, která byla zároveň oceněna prestižní Cenou Revolver Revue 2009. Kdo tuto skupinu nezná, stojí za to si ji poslechnout, ať už jen ze zvědavosti, kdo všechno má šanci tuto cenu získat.

V redakci z původních zakladatelů – příslušníků undergroundu – Jáchyma Topola, Ivana Lampera a Viktora Karlíka dodnes zůstal jen třetí ze zmiňovaných. Současnou redakci spolu s ním tvoří Terezie Pokorná a Marek Vajchr.

Kladu si proto otázku, zda je to na časopise znát. Jistě mě nejeden skalní fanda podpoří v tom, že bezpochyby. A to především na přístupu ke kritice. To tam je nemilosrdné odsuzování neznající slitování, které provázelo po léta celý časopis. Dnes jsou kritické reflexe autorů zahrnuty v poslední stálé rubrice zvané Couleur. Rozhodně se však nemusíte bát, že vás čtení recenzí a glos z této části nadzvedne ze židle. Tak se ptám. Není to škoda? Není právě upřímná a tvrdá kritika to, co dnešní společnost potřebuje jako sůl? A neochuzuje se o toto eso, které vždycky uměla vytáhnout, i samotná Revolver Revue?

Pokud jste ještě nikdy neměli v rukou žádný z jeho výtisků, rozhodně stojí za to nějaký si půjčit. Pro milovníky různých způsobů grafiky je to úplná pastva pro oči. Časopis obsahuje i velké množství ilustrací a kvalitních fotografií. Mimo Couleur zde dále najdeme rubriky jako literatura, výtvarné umění, design či film a někdy také architekturu.

Od roku 2005 se časopis stal čtvrtletníkem. Jeho příznivci mohou zavítat na mezinárodní veletrh „Svět knihy“, kde je možné spatřit vlastní stánek Revolver Revue, a pokud chtějí být svému časopisu stále nablízku, lze ho nalézt i na Facebooku. Internetové stránky www.revolverrevue.cz pak poskytují nejen novinky, ale i ochutnávky článků z předchozích čísel.

Na závěr snad nezbývá než vyseknout poklonu nad tak dlouhou trvanlivostí tohoto kulturního periodika a popřát mu, aby se nenaplnily obavy šéfredaktorky Terezie Pokorné ohledně tíživé finanční situace a úbytku čtenářů.

Radka Mačugová