Při prvním vizuálním setkání s publikací nám nemůže ujít reklamní trik nakladatelství - hned na obálce je napsáno, že kniha je „od autorky bestselleru S elegancí ježka“, a na mě to třeba zabralo. Přesto jsem nelitovala.

Na stránkách Pochoutky se před našima očima otevírá óda na jídlo, na výtečnost chuti a tajemství prvního sousta. Kniha nemá žádný dynamický příběh. Skládá se z chuťových dojmů umírajícího kulinárního kritika a vzpomínek jeho blízkých.

Každá kapitola, převyprávěná géniem chuti, připomíná recept - nejen obsahově, ale i graficky. Například když autor píše o toastu, vidíme i na obrázku lehce osmažený čtvereček bílého chleba. Zároveň se můžeme ponaučit, jak připravit ten nejdokonalejší toast na světě a jak se ona věc kombinuje s máslem a jinými pochoutkami.

Ale Pochoutka nevypráví jen o jídle. Kapitoly, v kterých vystupují vedlejší postavy, doplní čtenáři celkový obraz kritikovy osobnosti. Připomíná to horskou dráhu, kde se apercepce hlavní postavy v našem vědomí mění podle úhlu pohledu osoby, která ho hodnotí. Zároveň tyto kapitoly rozšiřují i příběhovou rovinu novely, což jí jedině prospívá.

Existují různé životní filozofie, které jsou spojené s religiozitou nebo nějakou jinou panaceou, jež pomáhá lidem žít a přežívat. V Pochoutce nepřítomnost příběhu nahrazuje svérázná životní panacea - filozofie jídla, která se novelou vine od první do poslední kapitoly a vrcholí géniovým objevem jeho hledaného ideálu.

Celkově Pochoutka představuje knihu, která se lehce čte, ale zároveň zanechává něco ze své lásky k jídlu a kuchařské filozofii.

Olga Pavlova

Barberyová, Muriel: Pochoutka. Překlad: P. Christov. Host, Praha 2009. 128 stran.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010.