Kromě stálé výstavy Anderleho v mnoha ohledech jedinečné sbírky afrického umění, především soch a kultovních předmětů, a autorovy retrospektivy, zastoupené zejména velkoformátovými plátny, pořádá galerie čtyřikrát do roka výstavy v různé míře zavedených umělců. Právě konfrontace primárního a současného umění představuje poslání Nadace Milady a Jiřího Anderlových, která je spolu s Městskou částí Praha 6 zřizovatelem obecně prospěšné společnosti Pelléova vila.

22. října proběhla vernisáž, na níž promluvil Jiří Anderle a dr. Ivan Neumann, od září čerstvý kurátor výstavy. Jako určitý rámcový dialog chápu i volbu autorů vystavovaných děl: Bohuslav Reynek (1892–1971), kterému bylo dáno prožít obě světové války, svými uměleckými projevy klade jedinou existenciální otázku po lidském životě; starší syn Daniel (1928) pomocí experimentů s fotografickým materiálem zpřítomňuje až zádumčivě krásné okamžiky svého tady a teď. Oba důkladně srostlí s prostředím Petrkova u Havlíčkova Brodu, oba hluboce věřící. Místo, čas a víra.

Lidové pašijové výjevy, námět části vystavovaných děl Bohuslava Reynka, doplňují kalvárie v lahvích. Tyto produkty lidového umění začal Jiří Anderle sbírat v šedesátých letech; dnes jimi vyplnil rozměrnou vitrínu v Kabinetu grafiky. Představa horníka, který po večerech s odevzdanou trpělivostí do skla vkládá obraz Golgoty, podtrhla dojmy z grafik.

Hana Bednářová

Jiří Anderle a Ivan Neumann

(Galerie Anderle, 22.10.2009)

foto: Hana Bednářová
(přidal uživatel hana.bednarova)

Bohuslav Reynek – grafika, Daniel Reynek – fotografie, Galerie Anderle, 22. 10. 2009–24. 1. 2010, Pelléova 10, Praha 6

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 2 (40), 19. 12. 2009.