WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Cesty za dobrodružstvím

Osudová láska k Východu
Ludmila Pechová

Pokud bychom chtěli tento rozsáhlý román Martina Ryšavého, vítěze ceny Magnesia Litera 2009, někam zařadit a co nejlépe ho charakterizovat, asi lehce narazíme. Dokument? Cestopisný i dobrodružný román? Milostný příběh? Vývojový román o jednom životním tápání? Svědectví o odlišné kultuře? Netradiční deník či kniha o vzniku filmového dokumentu?


Asi tak od všeho kousek. Autor mě zprvu překvapil vtipnými a trefnými komentáři „svého“ nedospělého studenta, do jehož plánů zasáhne poněkud kuriózní formou Sametová revoluce. Po sérii lapálií ze studentských manifestací se odhodlá jet do Rumunska s humanitární pomocí a s kolektivem bláznivých kolegů. Jeho humorný nadhled nad celou anabází ve mně vzbudil očekávání, že v podobném duchu bude pokračovat, a těšila jsem se na další zážitky.

Hrdina se pod vlivem okolností nechá zlákat na cestu do neznáma, do místa na mapě, kam zapíchl prst. Netuší, že tím zpečetí svůj osud a brzy propadne nové vášni. Sibiř – jeho láska, práce, život – a jednou možná i smrt.

Zprvu vyráží jen tak „na blind“, s kamerou a batohem na zádech. Poznává kulturu tří zcela odlišných národů, které vedle sebe nuceně vegetují, aby přežily v těžkých podmínkách: Evenkové, Rusové, Jakuti. Závažné problémy současné doby se mu zjevují v té nejtvrdší podobě: alkoholismus, krize tradičních hodnot vůči agresivní civilizaci, etnické otázky, vztah k přírodě a podobně. Natáčí pak zajímavé momenty a mnohokrát se vrací, aby mizící kulturu dokumentoval. Svou Sibiř si vpustí do žil, ale ve chvíli, kdy v ní nalezne své místo, musí zase odejít.

Vyprávění se bohužel zaseklo v úmorné rutině a stereotypu. Postavy se ztrácely v nekonečných dialozích. Počáteční humorný styl byl záhy nahrazen smrští dojmů, úvah, zážitků, snů a sebereflexí v nepřehledném textu. Bylo těžké neztratit nit.

Druhý díl je o něco zajímavější. Možná proto, že Ryšavý objevil poutavější způsob vyprávění, přidal pověsti, báje a básně, evencké a jakutské výrazy. Sibiř představuje v její syrové kráse. Zdá se, že půjde o nekonečnou ságu. Otázkou je, jestli ještě bude o čem psát.


Ludmila Pechová


Ryšavý, Martin: Cesty na Sibiř 1, 2. Revolver Revue, Praha 2008. 324 a 251 str.


Cesty na Sibiř

foto: Martin Ryšavý
(přidal uživatel ludmila.pechová)

,

(8. 6. 2009, 12:00, přidal uživatel ludmila.pechová)

Související články

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek