|
Každý něco pro čestaneb prapodivná spravedlnostLudmila Pechová
Divadlo v Dlouhé uvedlo 4. dubna v české premiéře hru P. Calderóna „Lékař své cti“, která patří mezi vrcholná díla španělského baroka. Tematicky patří mezi tzv. „dramata cti“, v nichž autor nelítostně kritizuje problém tehdejší doby: falešnou ideologii cti, jíž pouhé podezření z nevěry stačí k ospravedlnění chladnokrevné vraždy.
Odkrývá intriky, manipulace a pokrytectví mezi příslušníky vyšší šlechty. Nenápadně též poukazuje na postavení žen ve společnosti: jsou majetkem mužů, kteří zuřivě brání jejich čest a drží je jako klenoty v uzavřeném prostoru, bez nároku na svobodu. Děj není složitý, jde spíše o charaktery jednotlivých postav a odhalení skrytých pohnutek jejich jednání. Celé drama rozpoutá povrchní donchuán infant Enrique /Miloslav König/. Uchází se o doňu Mencíu /Helena Dvořáková/, ženu dona Gutierra /Miroslav Táborský/. Způsobí, že žárlivý a zoufalý muž nakonec nevinnou manželku nechá zavraždit, aby tak očistil její domnělé zneuctění. Tragédii zjemňuje postava Coquína /Martin Matejka/, šašek, který však ví víc než ostatní. Proplouvá kolem postav a vtipně komentuje dění, což vyvažuje depresivní dojem. V absurdním a nečekaném závěru pak každý zachraňuje svou reputaci prapodivným způsobem. Asi nejpřesvědčivější a nejlepší výkon podává M. Táborský. Pocity rozpolceného muže ztvárňuje téměř s naturalistickou přesností. Jeho skvělým protipólem je Martin Matejka, který se ve své roli nepokrytě vyžívá, ačkoliv jeho zjevení působí zprvu nepatřičně a nemístně. Z některých scén až mrazí. Patetické monology, přehnaná gesta. Ponuré, tmavé prostředí, jednoduché rekvizity a kulisy – občas to však lehce zaskřípalo. Sugestivní hudba, se zřídkavým dojmem, že ohluchnu. Dlouhotrvající potlesk na závěr však mluvil za vše.
Ludmila Pechová
Lékař své cti Divadlo v Dlouhé Režie: Hana Burešová Hrají: M. Táborský, H. Dvořáková, M. Hanuš
(17. 4. 2009, 12:00, přidal uživatel ludmila.pechová)
Debata k článku |