Žluté, téměř okrové světlo je prosycené hustým dýmem. Proti sobě sedí dva muži. Vyděšený chlapec a tlustý, kouřící vyšetřovatel. Chlapec je mlácen a mučen, vyžaduje se od něho přiznání k podvodu ve vědomostní soutěži. Pochází ze slumu, místa, kde žijí Indové, pro které je statisticky definovaná chudoba nedosažitelným bohatstvím. Proto mu nikdo nevěří, že by mohl bez podvádění odpovědět na čtrnáct otázek v soutěži a přiblížit se výhře dvaceti milionů rupií. Tak začíná Milionář z chatrče, film oceněný v letošním roce osmi Oskary.

Druhý vyšetřovatel, který chlapce vyslýchá, používá mírumilovnější metodu. Pouští na obrazovce jednotlivé otázky a nechává chlapce vysvětlit, podle čeho vybíral odpovědi. Chlapci se ke každé otázce váže příběh, a jejich sled vytváří hlavní fabuli. Kdybychom kladli na film realistická měřítka, odsoudili bychom tuto kompozici jako příliš umělou a pohádkovitou. Ovšem tyto retrospektivní návraty netouží být realistické, ale fungovat jako prostředek k náhledu do džungle indického dětství, ve kterém se dá se všemi zdravými smysly (obzvláště zrakem, jehož vlastnictví je překážkou ke zdárnému žebrání) přežít jen sledem náhod.

Milionář z chatrče

Zdroj: http://csos.movieset.com

foto: marek.dobry

V úvodních retrospekcích zaujme především filmařské zpracování života v chudinských čtvrtích. Ne náhodou se do slumu kamera poprvé podívá při sledování chlapců, kteří utíkají před policisty. Umožňuje to rychlé prostřihy a dynamický náhled na chaotický život v tomto prostředí. Za postřehnutí stojí i výrazná a intenzivní barevnost těchto záběrů. Kamera se ale chvílemi oddaluje a přináší pohled často až letecký, který je k detailním záběrům kontrastní. Rozsáhlé šedobéžové plantáže obydlí, složených maximálně ze tří plechů, působí v těchto odhledech velmi depresivně, bezvýchodně, staticky a co je nejhorší, definitivně. Z těchto záběrů získává divák téměř obdiv ke kameře za to, že se nebojí vstoupit dovnitř.

V příběhu figurují tři hlavní postavy, bratři Jamal a Salim a dívka Latika, kterou Jamal již od dětství miluje. Mezi bratry je od smrti jejich matky komplikovaný vztah. Mladší Jamal je hodný a dobrosrdečný, zatímco starší Salim je prospěchářský a dokáže být velmi zákeřný. Zajímavý je především vývoj postavy staršího bratra. Přijímá pravidla džungle a nebojí se stát úspěšným skrze vyřizování špinavé práce pro svého šéfa. Ačkoli ale jeho postava nese mnoho výrazně negativních rysů, uvědomuje si své hříchy a odčiní je v jednom velikém, konečném dobrém skutku.

Milionář z chatrče je velmi silný i díky střídání poloh. V jednu chvíli je romantický, následně zase velmi drsný. Sympatické jsou i komické pasáže, například když malý Jamal unikne ze zajetí kadibudky skokem do smrdutého odkladiště, aby získal podpis svého oblíbeného filmového herce.

Snad jediná slabina filmu se ukrývá v závěru. Zdá se, jako by tvůrci propadli celkové dramatičnosti příběhu. Zakončení všech linií příběhu působí příliš fatálně, příliš vyšponovaně. Nelze se ubránit dojmu, že závěr filmu působí jako bublina ze žvýkačky, kterou jste tak dlouho zvětšovali, až praskla, a vaše ústa jsou poté celá ulepená a přeslazená. Nic to ale nemění na tom, že Danny Boyle po Pláži a především Trainspottingu natočil další brilantní film, který ukázal výrazný směr ve sbližování bollywoodské a euroatlantické kinematografie.

Marek Dobrý

Milionář z chatrče (Slumdog Miliioniare, VB/USA, 2008, 120 min). Režie: Danny Boyle. Hrají: Dev Patel, Freida Pinto, Ayush Mahesh Khedekar, Anil Kapoor.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 4 (36), 16. 4. 2009.