Autorka si za hrdiny vybírá bizarní, přesto ale skutečné živočichy, jako jsou trubýš, macarát nebo vychuchol, a na základě jejich podivných jmen, zvířecích podob a způsobu života pak rozehrává jednotlivé povídky. Například protagonistkou hororového příběhu se stává mořská okurka, která má ve zvyku vyvrhovat své vnitřnosti a nechat je k sežrání jiným. „Takže chcete-li, děti, klidně spát, nečtěte tento příběh večer, a chcete-li klidně žít, nečtěte jej vůbec“.

Ale nehraje se jen uvnitř příběhu, vtipkuje se i s podobami zápletky: jednou nemůže být vůbec odvyprávěna, protože „už jsme popsali moc papíru“, jindy se nedostaví hlavní hrdina, jímž je gekon listový, neviditelný díky svému mimikry.

Žánrově jsou příběhy rozmanité. Čekejte dokonce i romantickou lovestory, špiónský příběh a několik mytických výkladů. Nebo snad víte, jak se stalo, že kivi nosí teplákovku? A pak tu samozřejmě najdeme i bajky. Bohužel tam, kde se poctivě ždímá ponaučení, kde se názorně ukazuje a shrnuje, kniha ztrácí kouzlo. A navíc, děti nejsou hlupáci. Autorka naštěstí k nabádání sklouzává jen výjimečně.

Naopak nejpovedenější jsou její příběhy tehdy, když je popadne dětská rozjívenost. A když nechává zvířátka (často drzá a vyčůraná) promluvit: „Uááá, stůj, kníre, udeřila tvá poslední minuta!“ To na vousatého tamarína vyskočil z křoví ocelot chvíli poté, co tamarín jen o vlásek unikl anakondě tlusté jak stehno. „Opica do hrnca!“ poskočil tamarín. „Jako by už toho dneska nebylo dost!“

Ale všechno to ještě není. Za největšího poťouchlíka celé knihy vyhlašuju ilustrátorku Alžbětu Skálovou, která rozjíždí povedené „srandakresbičky“ až po předsádku, kde uličnicky promíchá hrdiny jednotlivých příběhů a jejich repliky v bublinách. Ale to se musí vidět.

Štěpánka Pašková

Brodecká, Lenka: Pišťucha má problémy. Ilustrace: A. Skálová. Brno, BROD (Lenka Brodecká) 2008. 80 stran.

Pistucha

foto: stefan.segi

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 4 (36), 16. 4. 2009.