|
Připsáno Matě Hari čirou náhodou?Vonnegutova Matka nocJana Spálenková
Upozornění: Tento článek neprošel redakcí! Spisovatel Kurt Vonnegut se stal v průběhu šedesátých let dvacátého století populární knihami s prvky humoru, satiry a sci-fi hlavně mezi vysokoškolskými studenty. Jeho popularita rapidně stoupla až po vydání románu Kolíbka (1963) a další (jeho snad nejlepší) prózy s názvem Jatka č. 5 (1973, 1994). Nakladatelství Argo pro Vonnegutovy čtenáře vydalo jeho v pořadí třetí prόzu z roku 1961 Matka noc. Autor nás seznamuje s fiktivní zpovědí Howarda Campbella jr., sedícího v izraelském vězení, čekajícího na soud s cejchem válečného zločince. Kdysi býval úspěšným, mladým a šťastně ženatým dramatikem, který žil a tvořil v Německu v době Hitlerova nástupu. Krátce po vypuknutí války byl naverbován americkou tajnou službou coby agent, předávající Spojencům strategické zprávy zašifrované do štvavých protiamerických projevů. Po válce se jeho život hroutí jako domeček z karet, milovaná manželka Helga je zajata ruskými vojáky a Howard zpytuje svědomí v newyorském azylu, daleko od rozvráceného a pokořeného Německa. Jeho jméno bylo pošlapáno a nerozlučně spojeno s nacistickou propagandou, protože není nikdo, kdo by jej před světem očistil. Jednoho dne se však pomyslné ucho džbánu utrhne a nastane vonnegutovský karneval zvratů a náhod. Na scénu v tu chvíli vstupují američtí neonacisté, zatrpklí váleční veteráni, německé krasavice i ruští agenti holdující alkoholu. Howard sedí v novém vězení ve starém Jeruzalémě a snaží se vypsat ze svých zločinů-nezločinů. Na psacím stroji píše Campbell svou trýznivou výpověď a „...mezi klávesami, jež nabízí špičkám prstů, je jedna s jistým znakem, který se před vznikem Třetí říše nevyskytl na žádném psacím stroji a na žádném dalším se už nikdy neobjeví. Představuje ho zjednodušený dvojitý blesk, kterým se označovala obávaná organizace SS - die Schutzstaffel...“ Howard řeší v sobě zvláštní dilema. Co má větší váhu, pomáháme-li dobru, když zároveň pácháme zlo? Groteskní a zároveň temný příběh je studií postavy zmítané vlastními pocity. Může se člověk po letech předstírání proměnit ve své předstírané já?
Jana Spálenková
Vonnegut jr., Kurt: Matka noc. Překlad: M. Jindra. Argo, Praha 2008. 206 stran. (26. 11. 2008, 12:00, přidal uživatel jana.spalenkova)
Debata k článku
omyl
jana.spalenkova, 27
. 11
. 2008, 3:04
Ježíš, teď koukám, že už to vyšlo...no nic, stejně jsem to musela přečíst.
|