Obal CD (zvětšit)

Na projektu Eternal Seekers se vedle Dusilové podílela skladatelka a klavíristka Beata Hlavenková, klarinetové kvarteto Clarinet Factory a básník Bogdan Trojak, který pro „Věčné hledače“ napsal většinu meditativních textů.

Lenka Dusilová začínala jako rocková zpěvačka. Ač se dnes své divoké minulosti straní a realizuje se v méně přímočaré hudbě, rockový feeling se jí z barevného, plného hlasu nevytratil. Minimalistickým aranžím, které by bez jejího zpěvu snadno zmonotóněly, dodává dynamiku: to když se s uchem posluchače mazlí v neoposlouchaných polohách a neohroženě experimentuje na pokraji kakofonie. Nechybí ani zpěvaččina proslulá svahilština, s jejíž pomocí se leckdy vyjádří lépe než slovy.

Mimochodem, slova… Dusilová se textařsky vypracovala na přijatelnou úroveň, její dva příspěvky (Spirály, Louče) tvoří celkem důstojnou společnost Trojakovi, písničkáři Martinu Rousovi (Půlnoc) i zhudebněné básni Františka Halase (Ohně).

Beata Hlavenková rozeznívá struny klavíru tu něžně, tam divoce, něco málo i zapěje a je podepsaná pod většinou aranží. Clarinet Factory jsou tak nějak stabilně alternativní, ale co víc chtít po klarinetech? Ačkoli rovněž hosté projektu hrají perfektně, první housle Eternal Seekers zkrátka spočívají pod bradou Dusilové. Asi to bude jejím věčným (a zdá se přirozeným) hledačstvím; právě ono jí umožňuje kombinovat školenost s intuicí, líbivost s novátorstvím, rozum s citem, pýchu s pokorou, divoženství s introverzí… A snad proto zpívá tak procítěně Halasovy verše, že „ne ty se nebojíš a dávno víš / že noc je vláhou smyslů tvých / a poznáním chlad hrobu zteplal již“.

Ema Stašová

Eternal Seekers, edice Respekt 2008.

Luny pat; Komíhání; Verše; Ječmínek; Půlnoc; Úzký dům; Dżdżysto; Ohně; Spirály; Louče; Pro Lenku; Za vodou.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33), 24. 11. 2008.