básnický pořad
Wethes
V sobotu 13. ledna se uskutečnil básnický pořad Kýchání do sazí.
Nejen organizátory básnické sešlosti překvapila nevídaná účast, kavárna U Tanečnice byla doslova plná k prasknutí. Básnický pořad zahájila třemi písněmi skupina Nový Hrábě, stejně tak jako minulý rok. Poté následovalo autorské čtení, provázené Ondřejem Urbancem. Jako první vystoupil Pavel Zdražil, který dal divákům ochutnat z připravované knihy. Zdražilovo okénko bylo krátké, zavedl nás do poetického kraje zasněžených hor, kde je neradno se zdržovat pod střechou porostlou ledovými rampouchy. Úryvky poetického textu okořeněného jemným horalským humorem provoněly prostor s cinkajícími pivními ušáky. Po skromném Zdražilově vystoupení představil svou poezii Marek ?Slimák? Slivanský básně pevně usazené na zem, s výrazným sociálním cítěním i jistou sebereflexí. Vychutnávat si dny volna, kolotoče žen a nechuť se vracet do zaměstnání dokázal Slivanský i svým vystupováním dokonale předat divákům, které několikráte rozesmál. Zesměšnění vlastního ega předvedl v pohádce o Kryse a Slimákovi, za což si vysloužil bouřlivý potlesk. Následoval Lukáš Trejbal v tvorbě podobný jak Zdražilovi tak Slivanskému, v básních zdůrazňuje motiv železnice, nádraží a vlaků jako symbol změny, nálezů a ztrát, loučení a shledání, možná očekávání věcí budoucích. Nezapomněl zarecitovat v undergroundovém prostředí známou česko-slovenskou báseň Ježíško. Své vystoupení zakončil kytarou a dvěma písněmi, první s vlastním textem a hudbou nasáklou motivy starých trampských odrhovaček, druhou píseň od Mejly Hlavsy - Muchomůrky bílé si s ním zazpívali i někteří diváci. Opět bouřlivý potlesk a srk z nového piva. Následoval Mirek ?Salám? Jilemnický a Ondřej Urbanec, nejprve prodiskutovali problém: ?Co tím chtěl básník říci??a to na příkladu tvory Petra Bezruče. Vlastní texty následovali poté, Jilemnický vtipně popsal srážku rybářů a horníků u rybníka Jakub, Urbanec přečetl nové dobrodružství nerozlučné dvojice nazývané Míma a Béba. Okénko obou autorů se neslo v duchu absurdního humoru a dada kompozicí.
Večer zakončila skupina Nový Hrábě, rok od roku hrající lépe. Při poslechu jejich hudby neustále dumám nad tím, proč jsou pouze regionálně známí, když hrají tak originální mix kombinující v sobě to nejlepší z art-rocku a folkové hudby. Fanoušci skupiny nepřišli o písně Kouzelníci, Milá, Jarní a mnoho dalších, vřele doporučuji návštěvu jejich stránek na adrese http://www.novyhrabe.cz, kde si můžete stáhnout jejich nejnovější nahrávku.
Kýchání do sazí bude opět putovní, ?V únoru navštívíme poděbradský klub Netopýr, poslední vystoupení proběhne v Kolíně s bardy místní scény. Vše ukončíme vydáním almanachu? dodal Lukáš Trejbal. Putování básnického pořadu budu sledovat, přesné termíny plánovaných vystoupení včas najdete v sekci akcí. A už dost!
Pro přesnější ilustraci nálady sobotního večera následuje text Mirka ?Saláma? Jilemnického.
POMSTA HORNÍKŮ
Na břehu městeckého rybníka Jakub sedí v létě po ránu tři rybáři. Splávky se koupou daleko od kraje vodní hladiny. Asi dvanáct hodin se vůbec nic neděje.
Poté začne zničehonic nejmladšímu chlapíkovi cukat prut a zároveň i koutky úst. Zasekne a přitahuje rybu ke břehu. Zbylí rybáři jej znuděně pozorují. Po vytažení se ukazuje, že úlovek je pěkná čudla. Tu se znenadání dva neúspěšní rybolovci zvednou a svého kolegu ošklivě zmrskají svými pruty. Ten se slazami v očích hazí čudlu zpátky do Jakuba. Pak všichni tři opět nahodí. Nastává teplá letní noc a kromě několika štípanců od komárů se na situaci u vody nic nemění.
V 9.36 ráno začne cukat splávek také prostřednímu rybáři. Prut se mu prohýbá o něco více, než předchozí den jeho mladšímu kolegovi. Průměrný kapřík je za chvíli na břehu. I tentokrát však zasáhnou pruty jako nemilosrdné zbraně a vysvobozená ryba letí za mlaskavých úderů dopadajících na tělo nešťastníka zpět do vody. Pak se všichni posadí zpátky, nahodí a vychutnávají si další příjemný den.
Nebudete tomu věřit, ale večer se poštěstí i třetímu rybáři. Rychle vytahuje z rybníka moc pěknou štiku, balí fidlátka a kvapem chce opustit místo. Po několika metrech je ale dostižen kolegy a výprask pruty zmaluje do červena i tělo nejstaršího muže.
Po vypuštění štiky se situace uklidňuje a slunce jako každý den zapadne nad nedalekým lesíkem. Trojice rybářů opět sedí na břehu a v provozování jejich koníčka jim nezabrání ani nástup tmy.
Lehce po půlnoci se ale stane něco nečekaného. Od lesa se oddělí skupinka lidí a blíží se k rybníku. Za pár vteřin se dá rozpoznat, že se jedná o asi 10 horníků, kteří mají na hlavě helmy s rozsvícenými svítilnami a jsou typicky špinaví.
Trio rybářů nechápavě zírá na partičku umouněnců, ti však jednají okamžitě. Pruty vytahují z vody, lámou je a hází do Jakuba. Během chvíle za pomoci několika chvatů posílají rybáře za jejich pruty. Baníci ještě chvíli vyčkávají na břehu, jestli žádný z mužů nevyplave. Nevyplaval. Po čase vytahují svačiny, bodře si vypráví o včerejší šichtě a volným krokem odcházejí zpět do lesa. Na břehu rybníka je opět klid a komáři nemají do čeho píchnout.
shrnutí
Účinkovali: Pavel Zdražil, Marek Slimák Slivanský, Mirek Salám Jilemnický, Ondřej Urbanec, Lukáš Trejbal a skupina Nový Hrábě
Datum: 13. ledna 2007
Místo: Nymburk, kavárna U Tanečnice
(Nymburk, 15. 1. 2007, 12:00)
© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2007
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-1845
Kýchání do sazí
Wethes
V sobotu 13. ledna se uskutečnil básnický pořad Kýchání do sazí.
Nejen organizátory básnické sešlosti překvapila nevídaná účast, kavárna U Tanečnice byla doslova plná k prasknutí. Básnický pořad zahájila třemi písněmi skupina Nový Hrábě, stejně tak jako minulý rok. Poté následovalo autorské čtení, provázené Ondřejem Urbancem. Jako první vystoupil Pavel Zdražil, který dal divákům ochutnat z připravované knihy. Zdražilovo okénko bylo krátké, zavedl nás do poetického kraje zasněžených hor, kde je neradno se zdržovat pod střechou porostlou ledovými rampouchy. Úryvky poetického textu okořeněného jemným horalským humorem provoněly prostor s cinkajícími pivními ušáky. Po skromném Zdražilově vystoupení představil svou poezii Marek ?Slimák? Slivanský básně pevně usazené na zem, s výrazným sociálním cítěním i jistou sebereflexí. Vychutnávat si dny volna, kolotoče žen a nechuť se vracet do zaměstnání dokázal Slivanský i svým vystupováním dokonale předat divákům, které několikráte rozesmál. Zesměšnění vlastního ega předvedl v pohádce o Kryse a Slimákovi, za což si vysloužil bouřlivý potlesk. Následoval Lukáš Trejbal v tvorbě podobný jak Zdražilovi tak Slivanskému, v básních zdůrazňuje motiv železnice, nádraží a vlaků jako symbol změny, nálezů a ztrát, loučení a shledání, možná očekávání věcí budoucích. Nezapomněl zarecitovat v undergroundovém prostředí známou česko-slovenskou báseň Ježíško. Své vystoupení zakončil kytarou a dvěma písněmi, první s vlastním textem a hudbou nasáklou motivy starých trampských odrhovaček, druhou píseň od Mejly Hlavsy - Muchomůrky bílé si s ním zazpívali i někteří diváci. Opět bouřlivý potlesk a srk z nového piva. Následoval Mirek ?Salám? Jilemnický a Ondřej Urbanec, nejprve prodiskutovali problém: ?Co tím chtěl básník říci??a to na příkladu tvory Petra Bezruče. Vlastní texty následovali poté, Jilemnický vtipně popsal srážku rybářů a horníků u rybníka Jakub, Urbanec přečetl nové dobrodružství nerozlučné dvojice nazývané Míma a Béba. Okénko obou autorů se neslo v duchu absurdního humoru a dada kompozicí.
Večer zakončila skupina Nový Hrábě, rok od roku hrající lépe. Při poslechu jejich hudby neustále dumám nad tím, proč jsou pouze regionálně známí, když hrají tak originální mix kombinující v sobě to nejlepší z art-rocku a folkové hudby. Fanoušci skupiny nepřišli o písně Kouzelníci, Milá, Jarní a mnoho dalších, vřele doporučuji návštěvu jejich stránek na adrese http://www.novyhrabe.cz, kde si můžete stáhnout jejich nejnovější nahrávku.
Kýchání do sazí bude opět putovní, ?V únoru navštívíme poděbradský klub Netopýr, poslední vystoupení proběhne v Kolíně s bardy místní scény. Vše ukončíme vydáním almanachu? dodal Lukáš Trejbal. Putování básnického pořadu budu sledovat, přesné termíny plánovaných vystoupení včas najdete v sekci akcí. A už dost!
Pro přesnější ilustraci nálady sobotního večera následuje text Mirka ?Saláma? Jilemnického.
POMSTA HORNÍKŮ
Na břehu městeckého rybníka Jakub sedí v létě po ránu tři rybáři. Splávky se koupou daleko od kraje vodní hladiny. Asi dvanáct hodin se vůbec nic neděje.
Poté začne zničehonic nejmladšímu chlapíkovi cukat prut a zároveň i koutky úst. Zasekne a přitahuje rybu ke břehu. Zbylí rybáři jej znuděně pozorují. Po vytažení se ukazuje, že úlovek je pěkná čudla. Tu se znenadání dva neúspěšní rybolovci zvednou a svého kolegu ošklivě zmrskají svými pruty. Ten se slazami v očích hazí čudlu zpátky do Jakuba. Pak všichni tři opět nahodí. Nastává teplá letní noc a kromě několika štípanců od komárů se na situaci u vody nic nemění.
V 9.36 ráno začne cukat splávek také prostřednímu rybáři. Prut se mu prohýbá o něco více, než předchozí den jeho mladšímu kolegovi. Průměrný kapřík je za chvíli na břehu. I tentokrát však zasáhnou pruty jako nemilosrdné zbraně a vysvobozená ryba letí za mlaskavých úderů dopadajících na tělo nešťastníka zpět do vody. Pak se všichni posadí zpátky, nahodí a vychutnávají si další příjemný den.
Nebudete tomu věřit, ale večer se poštěstí i třetímu rybáři. Rychle vytahuje z rybníka moc pěknou štiku, balí fidlátka a kvapem chce opustit místo. Po několika metrech je ale dostižen kolegy a výprask pruty zmaluje do červena i tělo nejstaršího muže.
Po vypuštění štiky se situace uklidňuje a slunce jako každý den zapadne nad nedalekým lesíkem. Trojice rybářů opět sedí na břehu a v provozování jejich koníčka jim nezabrání ani nástup tmy.
Lehce po půlnoci se ale stane něco nečekaného. Od lesa se oddělí skupinka lidí a blíží se k rybníku. Za pár vteřin se dá rozpoznat, že se jedná o asi 10 horníků, kteří mají na hlavě helmy s rozsvícenými svítilnami a jsou typicky špinaví.
Trio rybářů nechápavě zírá na partičku umouněnců, ti však jednají okamžitě. Pruty vytahují z vody, lámou je a hází do Jakuba. Během chvíle za pomoci několika chvatů posílají rybáře za jejich pruty. Baníci ještě chvíli vyčkávají na břehu, jestli žádný z mužů nevyplave. Nevyplaval. Po čase vytahují svačiny, bodře si vypráví o včerejší šichtě a volným krokem odcházejí zpět do lesa. Na břehu rybníka je opět klid a komáři nemají do čeho píchnout.
shrnutí
Účinkovali: Pavel Zdražil, Marek Slimák Slivanský, Mirek Salám Jilemnický, Ondřej Urbanec, Lukáš Trejbal a skupina Nový Hrábě
Datum: 13. ledna 2007
Místo: Nymburk, kavárna U Tanečnice
(Nymburk, 15. 1. 2007, 12:00)
© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2007
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-1845