Gymnastický slang (nebo spíše subslang) má řadu výrazů společných se sportovním slangem, některá slova jsou dokonce všeobecně známá: tak například žabáky nebo kačenky otravovaly začátek hodiny tělocviku snad na všech školách a svíčka byla postrachem mnoha boubelatých cvičenek.

Svým kolegům - například slangu studentskému - by gymnastický slang mohl závidět poťouchlou vynalézavost a překotný vývoj. Až na pár výjimek se setkáme jen s výrazy označujícími cviky. Nejčastějším postupem je pojmenování na základě podobnosti - metafora. Výrazy v námi zkoumaném slangu jsou motivované většinou průhledně, musí to být slova srozumitelná a blízká i dětem. A tak malé gymnastky umí cviky pojmenované např. kapr, nůžky nebo most, naproti tomu složité cviky nesou názvy flik, cukahara, twist.

Velice mě překvapilo, kolik cviků je pojmenováno po zvířatech - od těch malých: blecha, žabák, kapr, štika, až po jelena. Opičí dráhu si určitě pamatujete ze školy. K těmto cvikům můžeme ještě doplnit další, jejichž pojmenování je založeno na podobnosti s osobami, s jejich pohyby: kadet, janošík, čertík, arab. A tady to máme: jazyk vypovídá o charakteru zkoumaného sportu! Nemohli jste si nevšimnout, že zatím všechna uvedená pojmenování mají něco společného s odrazy a se skoky. Ty jsou základními a charakteristickými prvky sportovní gymnastiky. Samozřejmě jsou tu i cviky statické. Ty nesou většinou názvy věcí: hříbek, most, provaz (zastarale špagát), váha (váhovka), svíčka, placka. Pohybové cviky jako nůžky, kufr, kolíbka, rozštěp, hvězda, špicar, tik-tak (přemet s návratem do výchozí pozice), twist, vrut (salto s obratem) jsou pojmenovány na základě podobnosti s věcmi a jejich charakteristickými pohyby.

A teď trochu utečeme od slangu, když dovolíte. Jsou tu slova mezinárodní a cviky pojmenované po svých „vynálezcích“: lifting, lunch [lanč], flik, auerbach flik, šmetrlink, kabolo, cukuhara. A jedno poetické slovo navíc: šušunka, šušuna. Pěkné, viďte? Jak jsem ale byla zklamaná, když jsem zjistila, že tohle, libě česky znějící slovo je také internacionální a píše se Schuchunova. Vlastně je to logické - pro cvik, při kterém si šeredně můžete narazit nárty, by český jazyk tak mazlivého slova nepoužil.

V gymnastickém slangu se ale najdou i výrazy vzniklé slovotvornými postupy. Univerbizací vzniklo slovo dálkáč, (dálkový skok), příklepák, toporák (salto toporně), často se přidává přípona -ka: tak máme skrčku, schylku, vzklopku (tady se ale už pohybujeme na hraně slangismů, profesionalismů a termínů), šprajcku, píchačku (skok charakteristický vytrčováním napnutých nohou do stran), třistašedesátku (salto s celým obratem). Jiná slova vznikla zkracováním: trampoška, kláda (kladina), akróba (akrobacie) - všimněte si toho dlouhého ó - další charakteristický znak mluvené řeči: expresivita.

Přehled slangových výrazů se uzavírá dvěma zajímavými slovesy: proplout je specifický pohyb - plynulý přechod z placky do lehu na břiše, sloveso vrtět označuje otáčení těla kolem osy (např. v saltu). Silně expresivní je výkřik „prodej to“, který znamená zvedni hlavu, vypni hruď a nasaď profesionální úsměv. Ačkoli to už patří ke slangu velmi malé skupiny lidí - snad jen jediného gymnastického oddílu.

Jak už bylo řečeno, gymnastky nejsou zrovna jazykově vynalézavé. Ale je přece potřeba zachovávat názvy (hlavně cviků) jednoznačné. A proč se vlastně slangová slova s takovou oblibou používají? Určitě z jistých spikleneckých důvodů. Jak tajemně zní, když se mluví o rondátech a arabech, i když jsou to vlastně „jen“ přemety. A pak je tu hlavní důvod: úspornost slangových výrazů. Schválně spočtěte, kolik slov si malá gymnastka ušetří tím, že místo oznámení: „Budu skákat přemet stranou s půlobratem zády ke směru pohybu a přemet vzad - flik s roznožením“, řekne trenérce: „Du rondát blechu.“