Ranní sraz v 5:30 byl hrůzný, tedy ten čas, naštěstí jsme se všichni
v pořádku nalodili (do autobusu naautobusili). Samozřejmě jsem se hned po
rozjezdu při nalévání polil medovinou, že jsme ji museli vypít, aby se to
neopakovalo.
Cesta proběhla v pohodě, první zastávka byla v Teplicích u benzínky, druhá
krátká na hranici (pustili nás i se sbormistrem bez kníru, byť ho na fotce
v pasu má) a třetí již před sklepem v Míšni:
Po krátkém přivítání jsme byli pozváni na prohlídku do sklepů:
Prohlídka sklepa bez příslušného koštu samozřejmě nejde, ale byli jsme
po cestě trochu vysušení, tak vínko přišlo dvojnásob vhod.
Část nás přes zúžený profil pronikla i do starší části sklepů, kde
byly ještě pravé (nekovové) sudy:
Po prohlídce si nás rozebrali a rozvezli do rodin, kde jsme si chvíli
popovídali, naobědvali se a po převlečení odjeli na nádvoří zámku čekat
na jeho prohlídku.
Při prohlídce nás potěšilo, že jsme na jednom obraze uviděli krále Jiřího
z Poděbrad na svatbě své dcery právě sem do tohoto panství.
Následovala hodinová zkouška a pak již vystoupení. Musím nás pochválit,
povedlo se nám, přidávali jsme. Dost se nám ulevilo, neb nás bylo hrozně málo
v base a nechtěli jsme to pokazit. Dokonce jsme i zaslechli z řad míšeňského
sboru, že máme dobrý zvuk. O ten jsem se bál, protože mi připadalo, že
sloupy uprostřed sálu, kde bylo vystoupení, trochu tříští zvuk.
Musím připomenout, že na závěr se zpívaly čtyři písně v podání obou
sborů dohromady - Luci Care, Tancuj Tancuj, Kumbayah, my Lord a Heidenröslein
a to s dirigenty na střídačku, opět se přidávalo a to Tancuj, tancuj.
Pár foto těsně před koncertem s míšeňským sborem připraveným k nástupu:
Na dalším snímku vidíme Hlahol na sestupu do .... Můžete se divit, ale
je to tak. Protekčně jsme mohli navštívit prostory , které normální veřejnosti
přístupné nejsou. A když my jsme se tolik zajímali, jak jeden z prvních
suchých WC ( ale zároveň splachovaných vodou z nádvoří přímo do Labe)
vypadal,
pan průvodce pro nás vyprosil prohlídku sklepních prostor , kde nahoře bylo
možno vidět prkénka na trůnění a dole odtok. Přiznejmež, že jsme se tam
dost nasmáli, protože dané téma přímo k vtipům vybízí.
A zde se již ve sklepení smějeme asi nevhodným tématům:
Po prohlídce jsme se chvíli houfovali na nádvoří a pak vyrazili na
hodinovou prohlídku Míšně , viz následující snímky:
Při prohlídce jsme si zazpívali Cantate Domino ( u kostela se zvonkohrou z
porcelánových zvonečků, poblíž radnice).
Po převlečení u hostitelů jsme se znovu sešli ve sklepení zámku, tentokráte
k družebnímu večeru s jídlem, pitím a zpěvem.
Jídlo bylo formou švédského stolu a musím přiznat, že jsem se během
dlouhého večera nefalšovaně přecpal a přepil.
Druhý den ráno jsem na chvíli zakusil kalné ráno, naštěstí po bohoslužbě
v luteránském kostele (musím podotknout, že se mi líbila), kde
jsme zpívali Kyrie a Goria z Bendlovy mše, Cantate Domino a nějaké spirituály
mne chytila druhá slina a po vyproš'tovacím pivu jsem byl
schopen pokračovat v degustacích na vinicích. Ale to předbíhám, následuje
foto před kostelem.
Před areálem vinic jsme zaparkovali autobus a vydali se šplhat do svahů
(bohužel na fotce svah tolik nevynikl, ale všechny navštívené byly pořádné)
Přímo pohádkové místo jsme nalezli ve vinici mého hostitele:
Škoda, že fotografie nepřenese krásu pohledu z vinice na Labe. Užší silnička
mezi silnicí a Labem je cyklostezka vedoucí z Děčína, časem
snad povede i z Nymburka. Předvedli jsme, že i v tomto komorním složení dokážeme
zpívat.(Samozřejmě písně stvořené a opěvující toto prostředí i výsledný
mok)
Další snímky jsou z vinice za dalším kopcem.
Po hře na kamzíky jsme se dopracovali k výletnímu hostinci, kde jsme před
i po obědě na dvoře zpívali:
( Zpívaly se osvědčené skladby pro oba sbory i sbory zpívaly jednotlivě)
Pro představu, kolik nás bylo, slouží následující snímky zevnitř
hostince:
( Ale jinak kolem asi sedmdesáti, protože ne všichni jsou vidět))
Pak již cesta k autobusu, závěrečné projevy a odjezd. Bohužel jsem
ztratil akumulátory při ranním spěchu do kostela, takže jsem tuto část zájezdu
již nefotil.
Cesta zpět probíhala v klidu a odpočinku, jen jedna kolegyně se probudila,
zjistila, že je na zájezdě a půl cesty se snažila zpívat, než
poznala, že se k ní vážně
nikdo nepřidá. (Tady samozřejmě trochu lžu) . Do Nymburka jsme dorazili
kousek před 21:00.
Na závěr statistiky: 10S, 10A, 4T a 3B. Téměř 400 fotek a perfektní
vzpomínky na vyvedenou akci. Ještě bych poděkoval jak německým hostitelům,
tak Marience za online překlad z a do němčiny při všech příležitostech.
A těšíme se na opačnou návštěvu míšeňského sboru u nás v příštím
roce.
