Rozloučení se sezónou na Soutoku
21.6. 2002

 
 

Fotky z místa srazu pod hradbami letos nemám, byli jsme tam jen dva mužského rodu a tak skutečně nebylo co fotit. Protože to vypadalo na pořádný liják, čekali jsme jen pět minut a pak již uháněli směr Cidlina. Cestou se k nám přidal JS.  Bylo nám sice voláno z následné skupinky, ať na ně v Poděbradech počkáme, ale drobná dešťová kolečka na Labi nás přesvědčila o nutnosti pokračovat pod střechu. Sice to bylo jen pár kapek, ale už jsme se nevraceli a jeli až do smluveného restauračního zařízení.
Po půl hodině dorazili dva jednotlivci a následná skupina, venku to však povážlivě zhoustlo a houstlo stále jak je vidět na dvojici kousek po sobě jdoucích fotografií:
 

Pak to začlo. Byl jsem se kouknout venku a když mne to poponeslo o deset centimetrů, raději jsem se vrátil. Skutčně takovou činu jsem ještě nezažil.
Mobily se chytaly jen občas na téměř nulový signál ze vzdálené buňky, elektřinu vypnuli, takže jsme seděli při svíčkách:

Chvíli jsme si zpívali, přidal se k nám i jeden turista, který přiznal dřívější příslušnost k nějakému sna libereckému pěveckému sboru (hodně našeho repertoáru znal).
Když neobnovili proud , byli jsme zkasírováni a vyzváni k opuštění bojiště. Škoda, pivo polotučné bylo po horkém dni velmi chutné a celý měsíc jsem se těšil na bramboráčky .
Po chvíli telefonátů a zjišťování, kde elektřina jde jsme vyrazili směr Savoy v Poděbradech. Řidiči z aut museli vystupovat a otahovat padlé stromy a větve, my na kolech jsme je jen obcházeli:
 

V Savoy jsme se najedli, bohužel jsme tam už nemohli tolik zpívat jako na Soutoku
 

Přesto jsme si na terase pár skladeb zazpívali:
 

 

Savoyské pivo bylo plnotučné, chuťově těžší, jídlo bylo dobré. Po desáté jsem s malou nymburskou cyklistickou skupinou (část vyrazila zjišťovat škody již dříve) vyrazil k domovu.
Cesta přes Poděbrady byla též mizerná - větve, dál už to bylo až na tmu v pohodě. Nymburk byl bez elektřiny až do tří do rána. Při cestě ze sídliště jsem jednou stihl promoknout.

Závěrem: Moc věcí se postavilo proti, malá Lidunka v nemocnici zavinila neúčast dirigentské rodiny, blížící se bouře odradila účast některých členů, starost o následnou kalamitu z následků bouře a špatné mobilní spojení zavinilo dřívější odjezd dalších Hlaholáků . Ale i tak není důvod akci v příští sezóně nezopakovat, třeba i někdy dříve za příhodnějšího počasí.
 

Zpět na kroniku Hlaholu