Koncert v rámci festivalu Bohuslava Matěje Černohorského
často nazývaný "Kálikův Nymburk"
Kulturní dům 12.5.2001 v 19:00.

 

Odpoledne začalo naší zkouškou v budově Hlaholu v 15:15. Po hodině práce již nastal rychlý sled událostí: přesun do Kulturního domu, zvuková zkouška na společnou skladbu, slavnostní raut (ten musím obzvlášť pochválit, všeho bylo dost),
naše zvuková zkouška a čekání na koncert.
Koncert:
V televizi hokej, přišlo tedy něco málo přes 40 diváků (z toho desetina z mé rodiny) a zpěváků celkem přes 90.
Slušná přesilovka.
Koncert zahájil Hlahol. Byť se nám skladby zpočátku nácviku líbily (Mozart 4 nocturna, Janáček - Ukvaldské písně), zde jsme je nedokázali podat tak, aby zaujaly. Bylo to dle mého mínění takové suché až nudné pořád dokola. Bohužel jsem slyšel ještě obdobné komentáře i z hlediště. Další kritice bylo podrobeno i poměrně malé zastoupení mužů v řadách zpěváků (2 tenoři + jedna hrdinná žena tenorka, 4 basi). (" Budete se muset polepšit, pane správče....")
Po Hlaholu nastoupil dětský pěvecký sbor Jeřabinka.
Hned po několika úvodních taktech Salve Regina od K.B.Kopřivy bylo slyšet i vidět, že sbor okamžitě zaujal a nadchl přítomné diváky (včetně mého malého syna). Soubor se po bezchybném vystoupení  rozloučil velmi pěkně podaným "O Happy Day".
Druhým hostovským sborem byl Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice.
Viděli jsme naprosto pohodový hezky zpívající sbor mezinárodního věhlasu. Takový, který hned zaujme. Z jeho vystoupení mne nejvíce zaujalo Agnus Dei z Missy Pastoralis od Jiřího Laburdy. I na spirituálech bylo vidět (slyšet), že tvoří oblíbenou parketu sboru.
Společná skladba , od té se nikdy nedá moc čekat, ale při poslechu ze zvukové nahrávky, kterou jsem pořizoval, se mi zvukově líbila nejvíce. Ale vždy se obdivuji pevným nervům sbormistrů, kteří se snaží ohromná sborová tělesa někam dotlačit (zrychlit či zpomalit nebo zesílit a hlavně zeslabit a nejen se "modlit" , aby se to někde nerozpadlo).
Po koncertu proběhla v rychlosti společná večeře, bohužel jsme se letos moc nedružili, neb všichni zúčastnění pospíchali domů.

Závěr: Pár fotografií snad doplním, až budou, zvukový záznam musím zpracovat a vypálit na CD. Těšme se na Kálik 2002, kde nám snad nebude odepřeno jako letos  v rok výročí 160 let od narození nejslavnějšího českého skladatele zpívat jeho krásnou mši D dur....

Po závěru:
Slíbené fotografie:
Vedení našeho a pardubického sboru (trefil jsem se do všeobecného mrknutí):

čekání na raut:

čekání na večeři:

čekání u šatny:

ještě čekání na raut:

Samé čekání, měl bych se polepšit ve slovní zásobě.....

 

 Zpět na kroniku Hlaholu