Sraz 13:30, pěkně vytopený autobus, sluníčko svítilo do slabého mrazíku, prostě idylka.
Jako hádanku pro začátek dám: proč jsme neotevřeného JB dovezli až na Březnici tj. asi dvě hodiny jízdy? (Odpověď v textu dále)
Cestou jsme se stavili na kafe v benzínce u Dobříše. Cesta utekla v hovoru a smíchu velmi rychle , pouze nám chyběla pizza slíbená JM (Alt).
Na Březnice se  při našem  příjezdu již stmívalo:

Na Březnici jsme se "ubytovali" v místnosti přilehlé koncertnímu sálu, připravili si elektroniku na vystoupení a spěchali dolů na nádvoří na začátek prohlídky zámku.
Bylo co k vidění, jen se tam netopilo, takže vždy když jsme si trochu zadýchali jednu místnost, přesouvali jsme se do další. Možná to se nám trochu vymstilo při koncertě i na rozezpívání a zkoušce před ním, kdy jsme neustále všichni lezli trochu dolů .
Po prohlídce jsme se postupně zmrzlí mačkali ke kamnům viz. fotodokumentace:

 

Jako vždy jsme kus času věnovali přípravě a výkladu, jak budeme nastupovat a odcházet. Nastoupili jsme sice dle příprav, odchod již byl "operativnější".
Pár fotek ze sálu:




 

Co a jak jsme zpívali:
Úvodní píseň Cantate Domino (Hassler) se jistě povedla. V následující Bendlově mši jsme všichni (jak sólisté tak sbor) neustále lezli dolů, jak je možno si poslechnout v audiozáznamu. Je to škoda, protože bych jinak měl další skladby do CD natočených během letošního roku (že bychom natáčeli víc CD , než  Karel Gott?) Na druhou stranu pro vnitřní potřebu sboru to poslouchatelné je.
Jak Pásmo koled , tak následující Pastorela J.J. Ryby v podání ing. Jiřího Sebery (bas) a ing. Tomáše Pergela (varhany) proběhlo bez výraznějších problémů.
Pastorela byla navíc v premiéře, i já jsem ji slyšel vcelku poprvé.
Zlatým hřebem programu - Druhá mše půlnoční Jakuba Jana Ryby se jím skutečně pro nás skutečně stala, bohužel si ji budeme se smíchem (dirigent s pocity hrůzy) připomínat ještě dlouho. Vymstilo se nám přepínání nástroje elektrofonických varhan v části Kyrie. Nějak se to nepovedlo hned napoprvé přepnout a tak došlo k malému prodlení uprostřed skladby, následkem kterého se časově rozhodili jak varhany, tak housle i sólista (pokud byl někdo správně se sbormistrem, omlouvám se). Všichni jsme napůl v obavách , napůl se smíchem trnuli, zda sólista zvládne adrenalinovou situaci a dopočítá hodiny do dvanácté. Když to zvládnul, zbyl jen ten smích a následující krátké sopránové sólo se již ve smíchu utopilo. Naštěstí pak byly chvíli nástroje a již se to chytlo bez rozpadu.
Opět škoda, nebýt tohohle kousku, byla by to použitelná "live" nahrávka.
Dalším bodem po našem opuštění jeviště bylo pohoštění -  teplé párky. Byť tam zima nebyla, byli jsme nějací promrzlí a všichni jsme vzali něčím teplým do žaludku zavděk. Dorazili jsme při občerstvení i důvod šetření JB (viz. výše). Snímky z této části jsou sice nejzajímavější, leč nepublikovatelné.
V autobuse okamžitě začala konzumace připravených klobásek a sýra bohatě zapíjená JB. Nějak jsme nebyli schopni udržet tón a tak až na několik lidovek jsme rozpadli, co jsme mohli. Cesta opět uběhla velmi rychle a než jsme se nadáli, již nás vysazovali v Nymburce.
A už se všichni těšíme na první provedení klasické Rybovky na Loučni v pondělí.

Fotodokumentace: asi 60 fotek
Audiodokumentace: Minidisk + 2elekretové mikrofony, sál byl trochu sám o sobě šumivý, ale k natáčení akusticky dobrý. Nahrávalo se z větší vzdálenosti - asi 7 metrů, mikrofony v jednom místě.
Sóla zpívali Lenka Langová, Eva Langová, Jan Pátý a ing. Jiří Sebera.
Prezence: 10 S, 10 A, 5 T, 5 B
 
 

Na závěr musím poděkovat Daně Hrickové z altu, díky níž se daná akce bezproblémově uskutečnila, houslistce slečně Veronice Pospíšilové a varhanici paní Ivaně Trnečkové (Alt).