Povedlo se. Tedy zpívání u Vojtěcha na hradišti v Libici za moc nestálo, foukal silný vítr a slabě pršelo, sotva jsme se slyšeli, ale snad nám to i s Radimem odpustili. O to lépe to znělo v nedaleké útulné hospůdce Na soutoku. Ale předbíhám.
Od nymburských hradeb, kde byl kolem třetí odpoledne sraz, kolona cyklistů vyrazila (délku jsem dokázali asi 1 km) směr Velké Zboží, kde jsme na sebe počkali a zazpívali si. Další "pěvecká a synchronizační" pauza byla v Poděbradech:

Po malém pivu u cíle výpravy jsme se v nepříjemném počasí přesunuli ke zbytkům hradiště, kde jsme se marně snažili přehlušit vítr písněmi ke sv. Vojtěchu.
    Po splnění duchovní stránky akce následoval návrat do jednotného kulturního zařízení a začalo se zpívat. Zpočátku to myslím šlo, s přibývajícími pivy v pozdějších hodinách jsme se předvedli i jako podprůměrný sbor . Každopádně jsme si hezky popovídali a zazpívali sami pro sebe.
    Při zpáteční cestě jsme zpívali i za jízdy na kole. Pravda je, že nebyli žádní diváci, ale vlastně si neumím představit, kam je v peletonu zařadit. Poslední písně jsme pak zapěli k údivu procházejících se u nymburských hradeb.

    Rozloučení se sezónou musím pochválit a poděkovat kolegovi Josefovi z basu, díky němuž se akce uskutečnila na daném místě.

Fotodokumentace :

 
 

Audionahrávka : naštěstí není, byť byly také, co nahrávaly na kameru.