WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Indián v Kozlodějích

Štěpánka Pašková

Petr Šabach vydal nedávno novou prózu s názvem "Ramon" a podtitulem "Psáno pro New York Times".


Vesnice Kozloděje, kde se "každej druhej jmenuje Dedera", leží kousek od Prahy. Její obyvatele každý z nás asi někdy někde viděl: starosta, který před volbami sliboval a teď provozuje night club; komunisti stříkající po zdech třešničky; slizký profesor číhající na studentky; hospodští štamgasti; sprosté holky s cigárem čtoucí na zastávce bulvární plátek...

V této různorodé směsici lidí se ocitne Ramon - indián z Mexika. Od obyvatel Kozloděj se liší snad ve všem: neřeší průměrné problémy, nehádá se - to raději tancuje nebo mlčí, nenadává na život a - kouří marjánku .

Vypráví nám o něm sedmnáctiletý básník a povídkář, začínající intelektuál Martin Luter. S Ramonem se setkal na začátku prázdnin a ubytoval ho v dřevěné boudě zvané Jamajka. Společně pěstují a vydatně pokuřují marjánku, Ramon poznává kozlodějské obyvatele a Martin píše povídky (např. o muži, který umrzl, protože chtěl zjistit, jestli je v ledničce po zavření tma).

Příběh o Ramonovi je prokládán karikujícími portréty občanů Kozloděj, jejich problémy. Próza se tak stává obrazem současné české společnosti a jejích bolavých míst (problém restituce, předsudky a xenofobie, průměrnost vesničanů a jejich dětí). V složité situaci se ocitá i paní Haková, která nechce prodat pozemky na stavbu satelitního městečka, protože ji o to na smrtelné posteli očima prosil tatínek. I když jí nabízejí obrovské sumy peněz, odmítá. V této části knihy (jinak kompozičně obyčejné) je střídavé rozvíjení dějových linií ozvláštněno tím, že se epizoda o paní Hakové o prodeji pozemků zkracuje např. jen na pouhou větu: "Paní Haková! Sto miliónů!"

Příběh je vyprávěn obecnou češtinou s častými vulgarismy, jež nepůsobí tak nuceně, jako moderní teenagerovské výrazy: stáhl úsměv z oběhu, nenápadnej jako sedmimetrový hovno, padla na mě depka jako trám, dát si trumpetku pana výpravčího...

Šabachova poslední próza vyznívá tragikomicky. Autor ukazuje lidskou malichernost a malost, absurditu situací (na drakiádě pouští přemoudřelá holčička Karkulka draka ve tvaru "pičky"), někdy je však snaha o vtip a aktuálnost problému přehnaně snaživá.


Šabach, P.: Ramon (psáno pro New York Times). Praha/Litomyšl, Paseka 2004.


LitENky č. 3/13, roč. 2004/2005

(3. 1. 2005, 12:00, přidal uživatel stepanka.paskova)

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek