Dopis stromu

marzsa

Na výtvarce v nymburské lidovce jsme teď dělali práci nazvanou stromy. Každý človíček měl nakreslit a nebo namalovat strom, ale pozor! měl také napsat svému stromu dopis! Takže děti psaly třeba třešni, jak se hrozně těší až na ní vylezou, až budou jíst její plody; děti taky psaly vrbě, psaly dubu, psaly smrku a jiným svým stromům- těm, které je vyslechnou, když je jim nejhůř, které jim dají, to co mají rády atd. i já psala stromu a napadlo mě, že by bylo zajímavé se s vámi o to podělit a poprosit vás- napište dopis stromu taky. Třeba vás to překvapí stejně jako mě.
Můj drahý strome!

Strašně moc se na tebe těším- scházíš mi ani nevíš jak. Ta dálka, která nás dělí mě neskutečně ničí a já tak moc, hrozně moc chci tě objímat a držet se tě. Chci vnímat tvoji duši. Stejně tak jako ty vnímáš tu mou. Chci vnímat tvé listy- jsou pro mě jako mé vlasy pro tebe. Mé ruce jsou tvé větve, které se do sebe splétají. Chci hladit a dotýkat se tvé kůry- té hrubé, drsné kůry, pod kterou se skrývá jemné a měkké dřevo. Těším se na dotyk mé kůže s kůrou, jejíž rýhy skrývají neskutečná tajemství o vše, co už jsi viděl kolem sebe, koho jsi potkal a ke komu jsi cítil lásku takovou jako cítím já k tobě. Chci být u tebe, schována pod větvemi cítím, že žádné problémy ke mně nemohou, vím, že jsem u tebe v bezpečí a mohu se ti se vším svěřit. Stromečku, ty jenž jsi pro mě jako člověk, nedopusť, aby nás něco rozdělilo. Nepřežila bych, kdyby tě někdo pokácel nebo jsi uschnul. A stejně tak věř v mou lásku k tobě a žádnému jinému stromu. Slib mi to. Prosím!

tvoje Kateřina
(10. 4. 2003, 7:51)

© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2003
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-48