Eddy – marocká probuzení I.
Vlasta Trnka
Jestliže hledáš něco velikého, měj oči zavřené.
Když cestuji, prožívám znovuzrození, jako dítě, které opustilo matčin klín. Začínám přikládat větší význam věcem, které mě obklopují, protože na nich závisí má existence. Chovám se k lidem vstřícněji a vím, že právě oni mě mohou podržet v těžké situaci. Sebemenší přízeň bohů přijímám s radostí, a protože vše je nové, pohlcuje mne především krásná stránka věcí. Ta těžší je mi pak výživným chlebem a její lekce mě zastihují ve všech mých podobách s jasným cílem.
Tak se tentokrát vydal kdosi na cestu se svými přáteli a doprovázely jej i osoby v něm ukryté a také ruce objímající ve chvílích nejintimnějších, ve chvílích strachu, rozčílení, radosti, štěstí i smutku.
Zda hrdinové příběhu kdy žili, není důležité. Podstatné je spíš to, že ukazují, co všechno je možné a umožňují nahlédnout i vám. Tak opatrně nadzdvihněte pokličku v kuchyni světa a se zavřenýma očima ochutnejte, co je navařeno. K tomuto hodokvasu nezapomeňte s sebou vzít odvahu, toleranci a otevřenost. A kdo má rád kořeněné, ví, co je kořením života a toho zde pro gurmány nabízím habaděj. Teď už snad jen:“Dobrou chuť.“
(27. 2. 2004, 12:00)
© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2004
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-383
Co vás čeká?
Vlasta Trnka
Jestliže hledáš něco velikého, měj oči zavřené.
Když cestuji, prožívám znovuzrození, jako dítě, které opustilo matčin klín. Začínám přikládat větší význam věcem, které mě obklopují, protože na nich závisí má existence. Chovám se k lidem vstřícněji a vím, že právě oni mě mohou podržet v těžké situaci. Sebemenší přízeň bohů přijímám s radostí, a protože vše je nové, pohlcuje mne především krásná stránka věcí. Ta těžší je mi pak výživným chlebem a její lekce mě zastihují ve všech mých podobách s jasným cílem.
Tak se tentokrát vydal kdosi na cestu se svými přáteli a doprovázely jej i osoby v něm ukryté a také ruce objímající ve chvílích nejintimnějších, ve chvílích strachu, rozčílení, radosti, štěstí i smutku.
Zda hrdinové příběhu kdy žili, není důležité. Podstatné je spíš to, že ukazují, co všechno je možné a umožňují nahlédnout i vám. Tak opatrně nadzdvihněte pokličku v kuchyni světa a se zavřenýma očima ochutnejte, co je navařeno. K tomuto hodokvasu nezapomeňte s sebou vzít odvahu, toleranci a otevřenost. A kdo má rád kořeněné, ví, co je kořením života a toho zde pro gurmány nabízím habaděj. Teď už snad jen:“Dobrou chuť.“
(27. 2. 2004, 12:00)
© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2004
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-383