WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.
HlucnaSamota.Net
. časopis . : . . hudba - mp3 .
tvorba - svobodná písmenka

Ženy, víno, tramvaje


alkohol, ženy, tramvaje, život

Od jednoho hodného člověka jsem dostal takový malý přítulný notýsek, a tak jsem do něj psal, co mě napadlo. Ať už jsem někde čekal na dopravní prostředek, čímž se bavím až nezdravě často, nebo mi tvůrčí odvahu a zdání nadání dodal alkohol. Něco jsem vybral a dávám tímto k dispozici.


FILIPOVI

Filipe, nebuď ovce

Vždyť máš svoji hlavu

Neodsuzuj bezdomovce

Kašli na mediální slávu

Filipe, nebuď ovce

Jednej s lidmi vlídně

Do akvárka dva kytovce

Nachytej si klidně

Filipe, nebuď ovce

Nenech blbce vládnout světu

Nelež doma na pohovce

A vrhni se na osvětu

LÉTO

Už je tady léto

To se pozná snadno

Ležím nahý v trávě

A sluníčko mě uspává

SOBOTA, MÁJE

Sobota večer,

v hlavě zní

včelí medvídci v japonštině,

výzva v jejích očích

mě připoutala k židli.

Její krásné řasy, vlasy a ústa

jsem zahnal alkoholem.

Okno...

ZA MYŠKOU

Budoucnost je Myško

až moc nejistá,

znám tě...

znám tě?

Čím dál pochybuji,

stále víc si slibuji

od plánovaného setkání.

Nadšení - strach?

Úspěch či krach.

Chtěl bych tě mít na klíně,

teď, hned, tady, okamžitě.

Zapomínám, Lolito, že nejsi

ještě žena zcela připravená

NYMBURK HL.N.

Půnoc na nádraží

v objetí lavičky,

vlaky šeptají,

vyprávějí o lidech,

o nekonečných dálkách.

Čas se zastavil,

miluji poetismus hodin

schovaný v klap,

minuta po minutě.

Chtěl bych se rozběhnout,

tam kde se koleje spojí v jednu.

POTMĚ

Půlnoční vánek

ve tváři

Pouliční lampa

skomírá

Počítám hvězdy

klopýtám

Neznámé zvuky

do ticha

Polapit stíny

do dlaně

Chce se mi křičet

a jsem sám

PŘED KINEM

Sedím na zastávce

a připadám si jako

Forrest Gump

Ne tak slavnej

ale tak blbej

20:00, HUFEST

Možná jsem jinej

Nacházím půvaby

kde bych nehledal

ani ve snu

Chtěl bych být slepý

a donekonečna poslouchat

její melodický hlas

POTKAL JSEM DÍVKU

Kdysi jsem ji

Co vlastně?

Miloval?

...něco míň

Zbožňoval?

...něco míň

Nenáviděl?

...to ne

Chtěl dostat do postele?

...něco míň

Chtěl se dotýkat jejích vlasů?

...to bude ono

Pořád jí to sekne

(Asi trochu pokrytecké, hlavně s tou postelí...)

CHODIT PĚŠKY Z DÁLNICE

Pocit důležitosti

jako malinová zmrzlina

Veverka na asfaltu

a spousta hvězd

Prázdné koleje a mlčení

Politý broskvovou šťávou

jsem sexy

Komáři

Komáři mě žerou

TOTÁLNĚ SVOBODNÝ

Touhle tužkou

namaluju nehty

Nasadím paruku

Chci se ti líbit

Zapálím knihovnu

Usednu do tanku

Pojedu do kopce

kamenitou cestou

Nahoře zahodím

telefon, peníze

Svlíknu se do naha

Vylezu na strom

A už neslezu

OČI MÁ STEJNÉ

Už ti rozumím

příteli se ságem

Ty heboučké vjemy

na rumunské kořalce

na ohraných kartách

Je to dvojnice

koho nemohu říct

vůbec se jí nepodobá

Koupím červené

aspoň dvě láhve

radši tři

co když má cesta za ní

skončí bez dotyků...

VESELÍ NAD

Cestující na čtvté koleji,

POZOR!

po třetí koleji projede

STROJ

DNES MĚ NAPADLO, ŽE...

Při tom svém hledání

s kým a jaký život

kašlu na mytí nádobí,

luxování, pravidelné studium,

dokonalou hygienu,

pravidelný spánek,

holení, tři jídla denně,

včasné návštěvy

u svého vlasoopatrovače.

Možná, že kdybych to

(a spoustu dalších činností)

dělal, nemusel bych hledat

RETROSPEKCE

KDYŽ JSEM SE OHLÉDL ZPĚT

ZJISTIL JSEM JAK MOC

MILUJU

VELKÝ

PÍSMENA

26

Dnes v tramvaji

vzpomněl jsem si

na všechny dívky

co jsem kdy líbal

Bylo to krásné

ale někdy

to nebylo to správné

a ta poslední

je to tak dávno...

MÉ SNY

na krásných dívkách

z mých snů

mi hrozně moc vadí

že nenechají

ani jméno

ani číslo

ani se nikdy nevrátí

ZKAZKY Z PRÉRIE

Lezly děti

na napětí

Leží v mrkvi

všichni mrtví

kdo nevěří

ať si změří

všechny volty

zastrč kolty

Cowboy

SELETICE

Dort na lžičku

Popadnout medičku

Kdo jsem, kam jdu?

Dejte mi

Důvody!

OBĚD S FILIPEM

//v originále je text tvořen velice zajímavými mastnými skvrnami

MOJE BABIČKA

Babička na kole

jezdí po chodníku

a ještě k tomu vlevo

Každou Neděli

chodí do kostela

hodně (si) věří

Když přebývám

krmí mě

jako své slepice a kočku

Mám ji moc rád

KDYŽ JE PODZIM

Když je podzim

jsem na tom mentálně

jako člověk hrající si s vláčky

Chodím špinavý a neoholen

do nejhorších putyk

Zcela bezdůvodně

klopím jedno pivo za druhým

Opíjím se a jsem sprostý

Brečím nad sebou

Když je podzim

dívám se na svět zespodu

KDY MÁ ČLOVĚK MILOVAT

Už žádné májové lásky,

scházení se pod zasněženou

vonící korunou třešně

Už žádné prázdninové lásky,

flámy pod letní teplou oblohou,

líbat se a z trávy nevstat

Už jenom podzimní lásky,

kdy je každý sám se sebou

a potřebuje někoho držet,

naslouchat a být slyšen

Podzim je mlhavé zrcadlo

mých citových ztrát,

a tak se masochisticky otáčím

za každou nejen černovlasou

JESTLI SE TOHO DOŽIJU

Až budu hodně starý,

možná budu životem zklamaný,

mládež poučující dědek.

Možná mi zbyde

jen každodenní příděl,

těch pár piv štamgasta.

Třeba se ohlídnu za každou

předčasně vyspělou

na dikotéku kráčící,

budu volat:Pak že nerostou!,

sám se tomu smát

a koupat se ve vlastním potu.

A nakonec kůli pivnímu bachoru

ani nevstanu a nejspíš umřu.

GARFIELD BY CHÁPAL

Kdyby nebylo Pondělí,

nikdo by ho nevymyslel,

nikomu by nechybělo,

život by byl krásný

Kdyby nebylo Pondělí,

tak bych se nenarodil,

nebo se narodil v úterý,

život by byl krásný.

Kdyby nebylo Pondělí,

nemusel bych vstávat

za tmy popáté,

život by byl krásný

STŘEDA 23.10.

Když jsem si dnes

v to krásné odpoledne

dobíjel solární články,

došlo mi, že svět

je složitý i jednoduchý.

Jednoduché to má

zvířátko v ZOO,

ale stačí přeskočit plot...

Jo, za vším stojí žena.

Ty víš kdo, Filipe

ČELÁKOVICE

Řekla: Čau!

a posadila se mi dohlavy

Řekl jsem: Ahoj

a začal ji z hlavy vyhánět

Možná do konce světa

budeme hrát v mé hlavě na honěnou

27.10.02

Světlý kousek oblohy

nad střechami za rybníkem

Zrychlený tok času

Uhání mraky a barvy

Nový význam ocelové

Nic po smrti

žádá velkou fantazii

Pro vás ostatní

máme přece duše

Jak se seznamuji?

To záleží na rodičích

jak mě vychovali

28.10.02

Pondělí začalo

odchodem ze mlejna

Vlny jak na moři

Železniční most

Marin nemluví

Filipes nepije

Maňas je poslední

kdo se mi podobá

A ten vítr

odfoukl vzpomínky

na tvé vlasy

PONDĚLÍ MASKOVANÉ PÁTKEM

V cizím bytě

skoro nahý

Asi jsem včera

neměl tolik pít

O HODINU POZDĚJI

Znáte mě, jsem kliďas,

ale zrovna jsem

NASRANEJ

s velkým S.

Teď není čas na poezii

TRAMVAJ

Tramvaj je symbol

Tramvaj je změna

Když podzimní večer

pádí do ztracena

Tramvaj je pohyb,

dynamika, cesta

Krevní oběh

organismu města

V červeném zrcadle

mé oči vidí

Kolik je rozdílna

v té spoustě lidí

STATUS

Nejsem rebel, ani frajer,

schovávám se za průměrem.

(11. 11. 2002, 12:25, přidal uživatel Cervis)


vytiskni [=]

Tento článek zhlédlo 6290 párů očí.

Diskuse k článku

...
anonymní uživatel, 9 . 3 . 2007, 1:09
Slyšel si někdy něco o tom, že i Lolita může vyrůst v ženu?

casy se meni
Cervis, 12 . 9 . 2005, 8:01
Tak uz zas pisu pres kaluze;)

Diky za ohlasy
Cervis, 19 . 11 . 2003, 7:58
Jsem moc rad, ze jsem dostal na svoje texty odezvu v podobe vasich komentaru. Mozna to bylo to posledni, co jsem v zivote napsal. Momentalne jsem totiz opravdu stastny a mam nekoho, kdo je krasnejsi a chytrejsi nez notysek, a tak sve pocity povidam ji. No znate takove ty reci o uzavrene zivotni kapitole...
Ale na druhou stranu mam posledni dobou takove nutkani popadnout tuzku, notysek a vyrazit do listopadove noci...

magdalenka
anonymní uživatel, 12 . 6 . 2003, 9:45
to bylo tak krasny ja si toho moc vazim zes to tady otisk a dal jsi tak nahlednout do sve duse mam te moc rada tvoje kopretinka magda

Aknel, 16 . 4 . 2003, 11:50
Hodný člověk? Nejsem hodná ani zlá, jsem taková, jakou mně chceš mít.
A přeju Ti hodně inspirace, milý básníku, hledači a lovče... Čekám, že to jednou dotáhneš na román...

POVEDLO SE
vzduchie, 19 . 1 . 2003, 10:55
Chtěl bych být tím,kdo bude odhalovat tvou sochu. Myslíš že mám šanci uspět? Nezapomeň mě tedy potom zmínit v závěti,aby to neodhaloval ňákej ňouma.

Pocta
marzsa, 14 . 11 . 2002, 9:06
jsem poctěná, že zrovna já jsem byla tou, jejiž tečky jsi vzal v úvahu....je to vážně skvělý!

Díky
klokanek, 14 . 11 . 2002, 4:14
Červis dává všem nahlídnout do svýho úžasnýho bločku, kterej sebou furt tahá a píše do něj... Musí to bejt vodvaha. A taky se teď už toho nezbavíš. Jsi B*Á*S*N*Í*K!


[*]Článek si oblíbili:


marzsa
klokanek


© HlucnaSamota.net 2002 - 2012 | prostor poskytuje eldar.cz | web zrobil klokánek | mapa stránek