WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Má to šťávu – má to „kulky“

i v knižní podobě

Televizní popularizační pořad O češtině, kterým provází moderátor Aleš Cibulka („Má to šťávu – má to „kulky“ / moderace od Cibulky / Od Cibulky Aleše / ta je uším k potěše“), se dočkal své druhé knižní obdoby. Supersnaživého průvodce se sice v knize O češtině 2 skoro zbavíme, křečovitá snaha po zábavnosti a poutavosti ale zůstává.


Každá z dvaceti kapitol knihy má stejně jako televizní pořad čtyři části: výklad, odpovědnu, komiks a rozhovor. Na trapnost fotokomiksu, musím to přiznat, jsem se vždycky těšila ze všeho nejvíc. Jaký předpubertální dvojsmyslík zase autoři vymysleli? Komiksové scénky probírají češtinu různých profesí a zakládají se na „šprýmovném“ neporozumění laika a odborníka, takže se jejich hrdinové můžou vzrušovat slůvky šukalka, štětka nebo kalhotky (přeloženo z češtiny architektů, lékařů na ORL a hasičů: přímočará pilka, štětka do uší a sběrač na hadice).

Poutavostí vynikají i rozhovory o češtině, v nichž pan moderátor pokládá vskutku neotřelé otázky hercům, zpěvákům či básníkům („vaše rýmy jsou ve velké většině tak originální, že vyrážejí dech“). Pozvaní hosté vždy poslušně potvrdí svou lásku k rodnému jazyku a malinko si i zahartusí na nedbalé používání češtiny. Nic nového. Vlezlá trapnost a konformita.

Jaká škoda, že se vedle té urputné zábavnosti ztrácí to nejzdařilejší – výklady vědkyň a vědců z Ústavu pro jazyk český, které pokládám za texty popularizační v pravém slova smyslu. Ve výkladech ani v rubrice Odpovědna se nikdo nepitvoří. Rozebírají se takové problémy, se kterými se člověk běžně v současné češtině potýká – jak používat tituly a oslovovat, jaké vybrat jméno pro dítě, jak psát zkratky a proč nepomíjet diakritická znaménka… I témata, která nebezpečně zavání školou, jako shoda přísudku s podmětem, vyjmenovaná slova nebo psaní čárek, podávají autoři přitažlivě a zároveň civilně. Kniha je vlastně nabitá zajímavými informacemi, jsou ale zavalené nánosem nevkusu. A to jsem se ještě nezmínila o nesnesitelné obálce (jak jinak v Edici ČT) a kýčovité grafické úpravě. Ta znehodnocení kvalitních textů dokonává.


Štěpánka Pašková


Pravdová, M. – Saturková, J. (editorky): O češtině 2. Česká televize, Praha 2008. 208 stran.


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 5-6 (37-38), 11. 5. 2009.

(24. 4. 2009, 12:00)

Související články

Debata k článku

s/z a jiné pro bohemisty
anonymní uživatel, 12 . 8 . 2009, 8:12
Možná máte ve svých postřezích pravdu - a možná se v nich odráží hlavně kritičnost Vašeho věku. Já bych spíš ocenil, že takový pořad vůbec někdo dělá.
Mimochodem: Tento článek zhlédlo xy párů očí. Ne shlédlo. My se na vás nedíváme svrchu.


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek