WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Jak být sám sobě básníkem s bázní z básní?

Sbírka poezie ze sousedství
Andrea Knotková

Renomovaný autor. Ceněný literát. Významný překladatel. Lidový moralista. Citlivý idealista. „Slovenský Seifert“. Nedávno zemřel… Milan Rúfus.


Jakým by byl básník klasikem, kdyby nevelebil domovinu, neměl rád děti, nepěl chválu na ženskou krásu, neznal Boha, neměl víru, nectil smrt? A jelikož vesmír je nekonečný, ale Země v něm je jenom jedna, tak klasiků byla celá řada, ale Milan Rúfus byl originálním a jedinečným pánem svého slova mezi nimi.

Nešlo mu zřejmě nikdy o to zaujmout čtenáře intelektuální pompézností extrémů nebo zmást kritiky emotivní barokní lyričností, ale rád přesně pojmenoval aspekty moderního způsobu života s pomocí svého intelektu, který neodděloval od emocí. Ve svých verších stmelil hrozby konzumní společnosti, lidského chtíče a relativitu existence („Stesk poznania,/ mrazivý, tichý stesk/ ti ľudské kosti lomil./ Spomenul si si./ Nie na Veľký Tresk./ Skôr na Veliký Omyl.) s úctou k matce Zemi a všeprostupující láskou („Sporný som vo všetkom./ No v jedinom nie:/ Bolo,/ bolo mi dané mnoho milovať.“). Jeho poezie se nesnaží hledat v bytí skryté významy, ale vlastně mluví o tom, co život sám potvrzuje – „V útrobách země víťazí./ I v kozme./ Pod korytami riek./ A na dne morí./ A predsa/ všetko sa lomí na tom,/ kto sme./ Sme Bytosti./ Alebo sme len tvory.“

Rúfus dokázal ve svém díle obejmout brány životního štěstí a obsáhnout v nich klíče k jejich zámkům. Ztvárnil tak básnický ideál, jímž oslovil svět ideálů v nás samotných a naši touhu být takovými básníky sami sobě a našim životům. Možná že však pod morálním apelem, jakýmsi náboženským tlakem a direktivním hodnocením jeho poezie ucítíme chuť vyrůst do nebe i zarůst do země, poznat sami sebe i zapomenout na to, že jsme lidé, sebrat odvahu ke změně i zalézt strachy do kouta.

Ovšem, nehledě na osobní pocity, vždy je dobré uvědomovat si stav našeho bytí. Zvláště pak v současné době, kdy, jak se zdá, potřebujeme právě takové básníky, kteří jdou po podstatě a přimějí nás zaujmout postoj.


Andrea Knotková


Rúfus, Milan: Óda na radosť a iné básně. Perfekt, Bratislava 2000. 127 stran.


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 4 (36), 16. 4. 2009.

(17. 3. 2009, 12:00, přidal uživatel andrea.knotkova)

Související články

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek