Kniha o regionálních rockových skupinách pokřtěna

Lukáš Trejbal pojal křest knihy jako festival, na kterém vysloupilo pět skupin z nymburského regionu. Před začátkem akce již byla všechna místa k sezení obsazena a od baru se táhla dlouhá fronta na pivo. Už dlouho jsem podobnou scénu v kulturním domě neviděl, věkový průměr návštěvníků přesahoval třicet let, nepřehlédnutelná byla i koncentrace jeansových bund a kožených křiváků, vše v dokonalém retru let osmdesátých. Jako první vystoupila hard rocková skupina Authentic z Milovic, hrající styl nepodobný Kabátům. Musím pochválit výborný zvuk, ale jinak ve mně nezanechali výraznější dojem. To je však pouze můj problém, publiku se Authentic líbil a každá píseň byla oceněna velkým potleskem.



Poté následovalo vystoupení revivalové skupiny Tomáš Grospič a New Balls, hrající písně skupiny AC/DC. O tom, že je Tomáš Grospič skvělý kytarista není pochyb, bez problémů zvládá bluesová sóla i těžkotonážní riffy australských hardrockerů. Poněkud problematické mi však přišlo složení kapely, starší část ovládá rytmiku, mladší zpěv a doprovodnou kytaru. Zvláště na postu zpěvaček mi chybělo nasazení a možná i pochopení toho co a v čem hrají. Unisono zpěv obou dívek, bez výraznějších emocí a barvy, působil skoro jako při vystoupení sboru na školní besídce. Zpěvačky by rozhodně měly zapracovat na harmonickém rozložení hlasů, ale i na pódiové show. Rozhodně se nemají za co stydět, tak proč jen postávat u stojanů? To jim nesluší, k rocku patří přece dračice.

Po vystoupení New Balls následovala projekce videoklipů skupin Roxor, Iras, Mindway a Lucidum Intervalla. Na klipech Roxoru a Irasu bylo nejvíce vidět, jak moc se změnila doba a styl, v této souvislosti pak klipy působily až úsměvně. Téměř až hororově vyznívala magicky pulsující hudba a nervní kamera v klipu skupiny Lucidum Intervalla. Před samotným křtem knihy připravil Lukáš Trejbal pro diváky hudební lahůdku – vystoupení Lídy Benešové (roz. Fiškové), která za doprovodu Mirka Havelky zazpívala píseň „Chci zapomenout“ od Raye Charlese. Lída Benešová patří mezi pamětníky začátků bigbítu v Nymburce, poprvé veřejně vystoupila v roce 1964, a to na letní scéně na nymburském Ostrově se skupinou Dears.

V půlce večera přizval moderátor večera Pepa Podolák na pódium autora knihy Lukáše Trejbala a jeho dva kmotry Vojtu Kladívka a Petra Korála. Vojta Kladívko popřál knize mnoho štěstí a poděkoval Mikymu Mejstříkovi za propagaci rockové hudby v Nymburce „Vím, že je to pro mnohé kontroverzní osobnost, ale nebýt něj, mnoho věcí by se nestalo“ uvedl. Petr Korál poděkoval Lukáši Trejbalovi a vyslovil přání, aby takových nadšenců jako je on bylo více a aby byla takto zmapována rocková scéna i v jiných městech.

Vrcholem akce se bezesporu stalo vystoupení legendární heavy metalové skupiny Iras, která od svého rozpadu v roce 1995 nikdy nevystupovala a znovu se sešla jen kvůli sobotnímu večeru. O tom, že většina diváků přišla hlavně na Iras nebylo pochyb, do posledního místa zaplněný sál, kožené bundy s nápisy Iras, bouřlivý potlesk po každé odehrané písni, les zvednutých rukou, publikum prostě patřilo Irasu. Asi nemá cenu nějak hodnotit hudbu skupiny Iras, většina tvorby vznikla v 80. letech, kdy metalová hudba byla na vrcholu a i frontman Václav Bártl uznal, že jejich hudba je poplatná době. Diváci si však přišli zavzpomínat na písně jako Golem, Veskláci, Vyhozen z učňáku, Kladivo na čarodějnice. Při písni Železná dáma dokonce publikum hlasitě zpívalo refrén. Kapela hrála skvěle, dlouhá odmlka nebyla vůbec poznat. U dnešních vyznavačů metalu by sice Iras asi neuspěl, ale pro pamětníky metalových let osmdesátých muselo být jejich vystoupení jedinečným zážitkem. Celé vystoupení jsem zůstával v němém úžasu. Hudba mě sice nijak neoslovovala, ale cítil jsem napětí a radost nejen z muzikantů, ale i z publika.



Po vystoupení Irasu to v sále značně prořídlo a další skupina, Syrea z Lysé nad Labem, to neměla vůbec lehké. Musím uznat, že kapela hrající styl grunge je s každým dalším koncertem lepší a lepší. Na úplný závěr vystoupila Polabská jazzová společnost, i tato skupina se po letech sešla právě pro tuto příležitost. Jejich vystoupení bylo bezchybné a pro mě největším zážitkem z celé akce. Aby ne, v Polabské jazzové společnosti se sešli úžasní muzikanti a silné osobnosti: Vít Andršt, Vítek Beneš, Zdeněk Havlas, Mirek Havelka a Lukáš Buk. I přes pokročilou hodinu přilákali publikum zpět k pódiu a museli dokonce přidat jednu píseň.

Knihu Nymburská rocková scéna (1985 – 2008) 2. díl můžete zakoupit v knihkupectvích v Nymburce, Poděbradech a Lysé nad Labem, nebo si pro ni napsat přímo autorovi na adresu: l.trejbal@seznam.cz. Součástí knihy je i dvoj CD s písněmi a klipy skupin, o kterých se v knize můžete dočíst.