WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Nepokradeš! Pokradu já, protože jsem rychlejší

Marek Dobrý

Dívala se přímo na mě a já hned věděl, že chce být jen mou. Nebyl jsem jediný, kdo ji zbystřil, a tak jsem musel vynaložit enormní úsilí, abych u ní byl první a sebral ji. Prudký výskok na pódium, krátký sprint jako před revizorem a zapomenutá bubeníkova palička byla moje.

Až po návratu z jeviště jsem zjistil, že je nalomená. To ale jen zvýšilo mé nadšení. Kdo má doma viditelně používanou paličku slavného bubeníka? Prohlížel jsem svůj poklad a v očích okolostojících viděl marně skrývanou závist – páchla z nich jak zralý romadúr.

Nevinný kus dřívka ve mně probudil pýchu. Už jsem se viděl, jak prodávám ten kus stromu zahraničním sběratelům, popřípadě jak zvu dívky v těch nejkratších sukních, aby obdivovaly mé hledačské umění.

Nyní leží doma přes rok a já musel při nedávném úklidu vést vážnou debatu se svým smyslem pro rozumné uvažování, zdali ji vyhodit a uvolnit tak místo na poličce potřebnějším věcem, anebo jestli si mám tento před rokem téměř okultní předmět nadále ponechat. Nebudu nikoho napínat, vyhrála varianta bé.

Objevil jsem totiž za ten rok mnohá netušená využití paličky. Na první pohled možná vypadá jako zvětšené použité párátko na čištění zubů, jenomže ona není její funkce omezena jen na mlácení do blány bubnu. Díky nepatrnosti nalomení, která nezmenšuje pevnost, jsem se při vypisování možných úkonů s paličkou nezastavil ani na samém konci prvního listu papíru.

Palička už fungovala jako krátké pravítko na podtrhávání při plnění domácích úkolů, podpěra hlavy při sledování přírodopisných dokumentů, drbátko zad, krátkodobá záložka do knížky nebo jen jako pouhá pomůcka na zabití nudy, když jsem s ní vyťukával rytmus o stůl.

Je neuvěřitelné, jak potřebná pro mě za ten rok byla. Jediný účel, který ale nakonec nesplnila, byl ten, pro který jsem ji loupil. Ani jedna dívka v minisukni nenavštívila můj příbytek a o prodej zahraničním sběratelům jsem se ani nepokoušel.

Abych se přiznal, je to u mě pravidlem. Věci slouží vždy k jinému účelu, než pro jaký si je sháním. Příkladem budiž internet. Pořizoval jsem si ho, abych měl blíže ke studijním zdrojům. Jaká je realita? Sednu k počítači, podívám se do emailové schránky a přijde téměř úřednická několikaminutová šichta. Probírání všech možných vtipů, testů osobnosti, horoskopů, fotomontáží a virů zabere v lepším případě hodinku. Poté je na řadě pročítání stránek s aktuálním děním, včetně článků charakteru Chceš-li svádět, choď naostro! A co pak? Půlnoc. Internet mi neusnadňuje vzdělávání, spíše mi krade čas pro studium vyhrazený.

S paličkou jsem dopadl o mnoho lépe. Její konečné využití bylo výrazně smysluplnější než původně zamýšlené. Mohl jsem se pyšnit svou úžasnou fantazií a ne jen obdivovat svůj čich na věci, které mi přinesou jmění či úspěch u dívek. Teď už jen stačí uložit soubor a znovu paličku využít. Klepnu s ní na čudlík vypnout.

Marek Dobrý

(12. 11. 2007, 12:00, přidal uživatel marek.dobry)

Související články

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek