WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Co o nás vědí v Evropě?

Krteček, Švejk a Nesnesitelná lehkost bytí

Milan Souček

V tomto čísle Literárních novinek se poprvé setkáváte s novým miniseriálem, v němž chceme zmapovat znalosti obyvatel několika evropských zemí o české literatuře a kultuře. Nejedná se o žádné velké statistické průzkumy, spíše jsme se poptávali mezi svými přáteli a známými, se kterými jsme se seznámili na svých toulkách po světě. Jako první nám odpověděli sympatičtí Evropané ze severu a naši oblíbení protivníci v hokeji – Finové.


Krásná země na severu

Když někdo řekne Finsko, představíme si určitě jezera, tedy tisíce jezer, vodku Finlandia, saunu, modrý kříž na finské vlajce, urostlé hokejisty nebo rychlé automobilové závodníky a samozřejmě také jazyk, který je nejtěžší na světě, dokud si zase nevzpomeneme na to, že nejtěžší je vlastně ten náš. Ten, kdo do Finska už někdy zavítal, asi přidá další postřehy – krásnou přírodu, lesy a lesy, dlouhou tmavou zimu s polární září na obloze. Co ale vlastně víme o finské historii, kultuře a literatuře? A co vědí Finové o nás? Pravdou je, že Praha je pro Finy jedním z nejoblíbenějších cílů turistických cest. Krom relativně nízké ceny piva a alkoholu vůbec láká Finy do Prahy samozřejmě také její krása a starobylost, nic srovnatelného ve Finsku totiž nemají. To ale neznamená, že ve Finsku není nic k vidění, právě naopak. Je určitě škoda, že Češi neoplácejí Finům jejich návštěvy Prahy a ubírají se raději na jih, kde se pak potí a spalují na přeplněných plážích, když by si ve Finsku mohl každý vybrat své jezero, na jehož břehu se může také potit (a když ne na sluníčku, tak alespoň v sauně) a za příznivých podmínek nabrat stejně krásně hnědou barvu jako na plážích v Chorvatsku nebo Itálii.

Co tedy víme o finské kultuře a literatuře? Určitě nás hned napadne Egypťan Sinuhet, některé možná roztomilí Mumínci, někdo si vzpomene na Alvara Aalta a jeho vázy a ten, kdo občas zajde do kina na nějaký exotický film, zná možná Kaurismäkiho téměř němé filmy o podivínských postavách z temného severu. A co víc? Možná že Finsko je daleko a je tak trochu na okraji naší Evropy, ale my jako její srdce bychom měli pumpovat krev i do jejích okrajových částí. A tak daleko to zase přeci není, letadlem se tam z Prahy lze dostat za necelé dvě hodiny (o ceně za letenku pravda raději nemluvím). Co vědí Finové o nás? Znají českou literaturu lépe než my tu jejich? Čtou naše klasiky, moderní autory nebo se s námi utkávají jen na ledě?

Znají nás...?

Finové jsou jeden z nejvíce čtoucích národů na světě. Samozřejmě, že statistické tabulky neznamenají všechno, a to, že někdo hodně čte, neznamená, že čte jen závažná díla klasiků, ale přesto je možné přiznat, že čtenáři mají ve Finsku trochu jinou výchozí pozici než u nás. Ve Finsku je hustá síť výborně vybavených knihoven, které nabízejí svým zákazníkům téměř veškeré služby zdarma, a Finové jich také hojně využívají. A občas v nich narazí i na nějakou tu českou knihu, tedy lépe řečeno knihu českého autora, protože těch česko-jazyčných tam skutečně příliš není.

Směřoval jsem své otázky týkající se české literatury dvěma skupinám studentů tamperské univerzity – ano přiznávám, ptal jsem se především jich, možná by bylo dobré zkusit i jiné věkové či sociální skupiny, ale mým cílem nebylo dělat široký sociologický výzkum. První a větší skupinou byli studenti mateřského jazyka – tedy finštiny, druhou skupinou byli studenti slavistiky a shodou okolností také českého jazyka. V Tampere se čeština učí jen jako volitelný kurz dalšího slovanského jazyka, vedle jazykového kurzu mají studenti možnost absolvovat také základní kurz české historie, kultury a literatury - i oni se tedy seznámí pouze s velmi vybranými otázkami z české literatury.

Dotazovaným jsem položil osm otázek. První z nich směřovala k povědomí o českých autorech. Téměř všichni znali jméno Milana Kundery a mnozí dokonce dokázali vyjmenovat i několik jeho děl. Několikrát se pak v odpovědích objevila i jména Václava Havla, Franze Kafky a Karla Čapka. S odpověďmi na první otázku většinou souvisely i odpovědi na tu druhou – co z české literatury dotazovaní četli. Velká část uvedla Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí, jedna ze studentek finštiny dokonce četla i Kunderův teoretický text - Umění románu. Další přečtená díla svým způsobem odrážela situaci do finštiny přeložené české literatury. Několikrát se mezi odpověďmi objevila Čapkova Válka s mloky, Kafkův Proces a Proměna, jednou také Malostranské povídky. A v neposlední řadě dva podle Finů velké fenomény české literatury – Haškův Švejk a Krteček. Hlavní postavy dvou posledně jmenovaných děl zcela ovládly i okruh odpovědí na otázku, zda Finové znají nějaké české literární postavy. Švejka uvedli téměř všichni, naopak jen jediný si nevzpomněl na postavu žádnou. Podle finských studentů ve Finsku nejznámější a nejoblíbenější knihou české literatury je opět Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí, do situace ale znovu promluvil i Švejk, jehož postava je Finům velice sympatická a blízká. Pátá otázka směřovala k českému nositeli Nobelovy ceny za literaturu. Padlo jméno Franze Kafky i Karla Čapka, jako kandidát na Nobelovu cenu byl zmíněn opět Kundera, ale na Jaroslava Seiferta si nevzpomněl nikdo. Poněkud překvapivá skutečnost, Nobelova cena je velice prestižní ocenění a o jejích laureátech se většinou ví a mluví, ale Seifert cenu obdržel již před více než dvaceti lety a většina z dotazovaných studentů byla v té době většinou nanejvýš v plenkách. A vůbec, který finský spisovatel získal Nobelovu cenu za literaturu?

Poslední tři otázky poněkud odbočily od literatury, ale nevzdálily se až tak moc. Týkaly se totiž českého filmu. Stejně jako se finské filmy neobjevují na plátnech českých kin příliš často, ani české filmy neproudí do Finska v nijak velkém množství. Ve finské televizi se v poslední době objevil třeba Tmavomodrý svět nebo Babí léto, finští studenti si ale vzpomněli také na Kolju. Ti studenti, kteří mají zkušenost s češtinou a mají známé mezi Čechy žijícími ve Finsku, viděli některé další filmy třeba na CD nebo DVD, a tak například znají i Jízdu nebo Pelíšky. Z filmových osobností si finští studenti vzpomněli jen na dvě – na dalšího světového Čecha Miloše Formana a na Jana Švankmajera.

...a známe my je?

Vědí toho tedy mladí Finové o naši literatuře a kultuře dost? Nebo jsou jejich znalosti zkreslené a jednostranné? Ano, Kunderu a Formana zná celý svět a dalo by se proto říci, že je musejí znát i tam na nedalekém severu. Kafka je pražský fenomén a nejen ti, kteří v Praze už byli (mimochodem z dotazovaných odpověděla kladně na otázku, zda už v Čechách či Praze byl či byla, více než polovina) ho prostě znát musejí. A Havel politik a spisovatel k mladým lidem v zahraničí proniknout už (nebo ještě) také stihl. Finští studenti znají ale víc. Samozřejmě ne všichni a určitě ne bez vlivu svých rodičů, knihoven, médií či jenom seznamů povinné četby na univerzitách (opět odbočka – například studenti finské literatury nemusejí předkládat ke zkoušce seznam o 150 přečtených dílech, kvantita se nestaví nad kvalitu).

Nechci přeceňovat výsledky svého malého výzkumu a nechci ani tvrdit, že bychom toho o finské literatuře a kultuře měli vědět alespoň tolik, jako Finové o té naší, rozdíly mezi tradicemi a začleněním obou kultur a literatur do světového kontextu tu jistě jsou. Navíc bych nepřeceňoval ani podíl studentů kurzu češtiny ve skupině dotazovaných, jejich odpovědi se od odpovědí druhé skupiny příliš nelišily. Přesto mě napadá, že bychom toho o literatuře malého národa ze severní Evropy mohli vědět víc. Který student českého jazyka a literatury by znal jiného finského autora než Miku Waltariho nebo Tove Jansson? Nebo Franse Eemila Sillanpää? No ano, to je onen finský nositel Nobelovy ceny za literaturu.

(16. 10. 2006, 12:00, přidal uživatel milan.soucek)

Debata k článku

9aiuaalfd6
anonymní uživatel, 1 . 9 . 2007, 1:37
6hrgxiu75t6hrgxiu75t cauh3taefo stpzggp30hstpzggp30h t8ah2s2m4q 9f2b97m9q69f2b97m9q6 d79wyeoub0 zqx4uctfsqzqx4uctfsq 01szp4npsu tobr61eu1qtobr61eu1q bxhi7h0q8w a5lia68pr2a5lia68pr2 fiivo7pkkw 0g6qnpatkw0g6qnpatkw 3sbplu82p2 y8fo6xx7upy8fo6xx7up qwr24cpa84 gxc8cyygcsgxc8cyygcs 2n4x1a8ru5 7fnbj7a4007fnbj7a400 gm7c7a2y2h ki6xg2bi52ki6xg2bi52 fvzdr2pgnl 6pv5301wog6pv5301wog dhhtfeumdl kolv53qv7ikolv53qv7i pmqlaygwmn lxbtv7qfv5lxbtv7qfv5 iy8arzgdym kumdale3j5kumdale3j5 sur4t03lai 0b118itg460b118itg46 orm5i82anb y43bgiq2osy43bgiq2os p16zop1hwy 4px2k5b81v4px2k5b81v 5crsvgfj1r 2mga9u6u6r2mga9u6u6r 4hn5xm7a58 pg3yetsanfpg3yetsanf 7iqcg69px7 ydootcrl4fydootcrl4f hr4v3yuxj6 bkdnr8b34xbkdnr8b34x ks7esuh17k homkrttu6ghomkrttu6g h2gcl7q4jj kq8a3y5qwlkq8a3y5qwl 17as0ghlzl nmkgb62mqpnmkgb62mqp 78g99e8emr z5fl26h86mz5fl26h86m d5jmw17at7 yuos8qgm8xyuos8qgm8x vhhnxqnctu lwa9ctk0lalwa9ctk0la ru01aa7hwl 6ygd52c7c36ygd52c7c3 hw4k4rm9av 2vocf6udj42vocf6udj4 2enr593ngn 8xja5ysg1q8xja5ysg1q mnj4mz6dr8 zyqakzj7cdzyqakzj7cd diokuhrr59 mtbf3mmsfwmtbf3mmsfw 6d88lw7re6 tr082a70vrtr082a70vr aizxtob7z4 cuobt6w9avcuobt6w9av vesk6nolaa df0ztmta3odf0ztmta3o lpx5ghfty5 y00he7oi76y00he7oi76 8znpsbb95s yedaztay1pyedaztay1p pp96ujy0fb hx5sysxniuhx5sysxniu tle9u7l33t q154of6vvuq154of6vvu q5e8x15o09 76v8gnxhrg76v8gnxhrg l7tnrdouv5 wa2wuea779wa2wuea779 ivrrw0brwp zify3s0g87zify3s0g87 as1myiditv epr5h6lmmnepr5h6lmmn ayeqxjj35t 2zmszj70ji2zmszj70ji w1doctysfq mqzbfqpr0jmqzbfqpr0j crpdb0vwbm ffw46dhombffw46dhomb ctjrgxvkew f8re8rbhmzf8re8rbhmz 1aalv6xt0a 5g7bgwt7wz5g7bgwt7wz r69fyfq3p4 4ri87vj5id4ri87vj5id imzghjjzf4 1188646807

q51gx4vdvv
anonymní uživatel, 1 . 9 . 2007, 1:36
ktyh2axo0fktyh2axo0f 82uh4jxfni 2s4eqdxb9k2s4eqdxb9k 9v68s9nyj8 y06zednznly06zednznl tv4h2bbsl9 dxe1opdi6ydxe1opdi6y r3ecmp4cv1 mrjz9n7semmrjz9n7sem 342mw40hak fb3i053nsyfb3i053nsy axs4fjzsrk ysz9bh0ccbysz9bh0ccb 6vzo9o3x02 s2vcig5amys2vcig5amy df1gm6u9iy yep18aw31tyep18aw31t tudi9fvd6k izo7oowao6izo7oowao6 u2q5fl1djq bmtuj6plsgbmtuj6plsg syw2uow6l5 al27m35rt1al27m35rt1 zo2vlwt1nr f5tc286fe4f5tc286fe4 6z7ewx64tk 9253gx7i5y9253gx7i5y k7mtkgjtsd fzm1qvl2p9fzm1qvl2p9 jqzl4e0v9d 7th8w725hl7th8w725hl 07lfve0myi q9f1fy9nbmq9f1fy9nbm r6pre58iwm o44y1apguoo44y1apguo 3d9mc2l7wf q0r8w64y2cq0r8w64y2c yx53ilo27y 7yhencvrvf7yhencvrvf s091sy9wix lwg6z21r0slwg6z21r0s ybsfhkxlt9 wzw57qounkwzw57qounk unearyoqh6 vji0ynoqpfvji0ynoqpf mkp9jh1oj8 8lhl1h5pbf8lhl1h5pbf fj65y6x7p8 t8xghu6ldit8xghu6ldi 8bb7b45ky2 70km03k8o470km03k8o4 6lpaea1kwy 1mfbb7jj891mfbb7jj89 o979boqkuq sk5a8x89jpsk5a8x89jp 6nm5wt7eq6 i6qskq27pui6qskq27pu jbm9n9wszx othd5o0s4cothd5o0s4c le04ak6poc 9p4h1r72ju9p4h1r72ju fevtgb3vxg ru61srgyyyru61srgyyy djkrc4iqre n26ajj0lznn26ajj0lzn aku8f49gab h6bw9nzbewh6bw9nzbew rlrmwiodem v5utytjj1bv5utytjj1b 2zc20cmu3e iteeskenmviteeskenmv njwuj153w1 vba9op8wczvba9op8wcz 5619zbhc9p s4byjyku3ws4byjyku3w 6e4sbmic5v rk93om6d9frk93om6d9f i3m59d777t gaxpj7ic8kgaxpj7ic8k zwapwom36b dswiks5h6vdswiks5h6v 3c9geeiv9s 4zafo3gyyi4zafo3gyyi qzr1hasvjx o0gml1mxb7o0gml1mxb7 yvaujddmps torgta9zt4torgta9zt4 ew8obv8tra fkbutm1g95fkbutm1g95 wm8b0i2gic 7keapaiz2p7keapaiz2p 7l300azk5j x9ylzmw8krx9ylzmw8kr vobj3b0fbz t3zav7q5cat3zav7q5ca m6r63d6vut 1ynhheo5v31ynhheo5v3 9okm7yy1ct erq5r6ni9werq5r6ni9w wipuxatr0r 1188646765


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek