rozhovor
Wethes
22. dubna 2006 se v nymburském kulturním domě uskuteční křest knihy Nymburská rocková scéna, spojený s koncertem skupin. Více o knize i plánovaném křtu se dozvíte v rozhovoru s Lukášem Trejbalem. Společně s Lukášem jsme pro Vás připravili soutěž!
Máš o tom přehled, v knížce vyjde 55 profilů kapel, našla se mezi nimi nějaká, která překročila rámec regionu?
Podle mě jich je docela dost, mezi striktně regionálními jich zas tolik není. Mluvili jsme o časovém období let 1985 až 2005, takže jsou tam kapely již neexistující. Napadá mě Láďa Spilka, který má osobnostní profil, vystupuje v profilu kapel Mamatea a Zády, tak ten už na první ligu docela dosahuje, když to takhle blbě nazvu. Zpívá v muzikálu Tajemnství Dana Landy, má roli v novém muzikálu Zabte sršně, který bude mít premiéru ještě letos. Připravuje desku, na kterou hudebně přispějí Dan Landa, David Koller, s textem Jaromír Nohavica. Koho dál, !T.O.O.H! celosvětově známá graindcoreová parta, vydala u anglického labelu desku, bohužel se nedávno rozpadla, tak to už v životě chodí. V osmdesátých letech jednoznačně skupina Gradace, o které se dá říci, že se stala legendou. Začínali jako tancovačková kapela, ale vždy kladli důraz na vlastní tvorbu. Ještě když se jmenovali Fontána, tak vystoupili v pořadu TKM (Televizní klub mladých), začátkem osmdesátých let je vytáhl Viktor Sodoma, zpěvák skupiny Matadors. Vytvořili program, půl na půl tvořený bigbeatem a písněmi středního proudu. Gradace s Viktorem Sodomou natočila tři singly, což považuji za velký úspěch.
Jak se projevuje hudební názor doby, v osmdesátých letech byl dost oblíbený metal, devadesátá léta přišla s jinými hudebními styly. Odrážely se tyto vlivy i v tvorbě regionálních kapel?
Zaznamenal jsem boom kapel po revoluci, kvasná doba, kdy téměř všechno bylo možné. Vznikaly nádherné kluby, i na Nymbursku jsem pocítil něco jako návrat šedesátých let. Osmdesátá léta byla metalová, budu se jim věnovat spíše v druhém dílu knihy, jmenoval bych skupiny Roxor, Iras nebo Diesel z Lysé nad Labem. Začátek devadesátých let byl ve znamení vlny kytarového rocku, mladší generace byla písničkářská nebo grungeová, to byli například Sine Nomen. Ti se stali rovněž nadregionální záležitostí, natočili úžasné demo ve studiu Hostivař u Zdeňka Šikýrě, Petr Korál na ně tenkrát napsal pochvalnou recenzi. Dále do toho období zapadá skupina Nový Hrábě, která hraje dodnes.
Nový Hrábě! Dá se o nich říci, že je to nejdéle fungující kapela na okrese?
Nevím, vznikli koncem osmdesátých let, je možný, že v současnosti asi jo! Hlavně se mi líbí jejich přístup, nehoní žádné hitparády. Petr Severa je veliká osobnost a obklopuje se mladými muzikanty, z původní sestavy zůstal jako jediný. Hrábě jsou dost puntičkářská kapela, například dvě písně na demo nahrávali rok a půl. Postupně se dostávají do povědomí, letos vystoupí ve Vrchlabí, na hradě Pecka, či na kozí slavnosti u Stanislava Pence v Milkovicích. Nastal čas sklízení ovoce jejich snahy.
Stává se, že hudebník odloží svůj nástroj jednou provždy a přejde k jiné profesi, setkával ses s tímto případem?
Moc jsem po tom nepátral. Hrozně rádi se při tvorbě profilu sejdou, pohádaj či pomilujou a je to pro ně takový večírek, vidím, že si to užívají. Nedávno jsem děla profil skupiny Němý Bobeš, tak Láďa Helebrant, vůdčí osobnost, hrál s MCH Bandem s Chadimou, ten zůstal do dneška muzikantem a má vlastní nahrávací studio. Jejich zpěvák se stal ředitelem banky v Praze, Pavel Hrubý, další člen této kapely se stal majitelem realit, uvnitř však zůstal rockerem. Když vezmu skupinu NBA, tak jejich leader Miloš Obdržal je ředitelem ekonomického bloku v Temacu. Za kariérou tedy šli, dost kapel také rozdělila vojna nebo manželství. Některým se po muzice stýská a přemýšlejí o obnovení činnosti, jako například skupina Roxor. Když už se někdo k muzice jednou dostal a poznal „rauš“ tak už ho to nemůže jen tak opustit. Velká škoda je Jirky Jarolíma, vynikajícího kytaristy skupiny Gradace a Erupce, který má doma tisíce efektových krabiček, hraje si sám pro sebe doma v kuchyni a „smaží to jak Zappa“.
Jak se shání informace a kontakty na již zaniklé kapely? To musí být detektivní činnost.
Někdy jo, ale až zas tak hrozné to není, bydlíme na malém městě, každý zná každého. Měl jsem štěstí, že jsem většinu lidí znal, detektivní činnost byla až teď při hledání skupiny Němý Bobeš, Láďa Helebrant byl na Korsice. Ale jinak tvorba všech profilů probíhala bez problémů.
Dostával jsi tipy?
O spoustě kapelách jsem věděl, ale trošku se to rozmnožilo a rozvětvilo při samotných rozhovorech. Takto jsem například objevil skupinu Sibet. A to mě na tom baví! Model tvorby profilů je curriculum, nejlepší koncerty, snažím se zachovat fanouškovský přístup, takže nijak kriticky nehodnotím kvalitu hudby. Kladu však důraz na vlastní tvorbu, takže se nevěnuji zábavovým kapelám, hrající převzatý repertoár. Řídím se klauzulí rock v nejširším slova smyslu, takže se do mého výběru dostaly kapely Veselá Kráva či Fortuna 77.
S muzikou jsou propojeny i jiné umělecké disciplíny, napadá mě výtvarné zpracování obalu nebo spojení hudby či divadelního představení.
Mluvili jsme o Láďovi Spilkovi, z něhož se stal muzikálový zpěvák. Přesah hudby zažil s punkovou skupinou SPS, která hojně vystupovala v zahraničí a stávalo se, že jejich texty byly překládány, aby jim posluchači rozuměli. Takže ikona SPS určitě existovala. Skupina Němý Bobeš dělala filmovou hudbu, přesněji řečeno bigbeatové základy. Nový Hrábě dělali rockovou operu Svatý František, kterou prezentovali v rámci diplomové práce na vysoké škole. Je to i divadlo, Ota Kouřík, to je takový herec na pódiu, umí se pohybovat a dělat show. Obaly alb, jistě, ale i třeba pěkné webové prezentace, v knize uvádím odkazy na stránky kapel. Zpracování webové prezentace rovněž mnohé vypovídá o kapele samotné.
Tím jsme se dostali k webové stránce Babí léto.
Tyto stránky jsou spojeny s knihou. Prezentuji tam profily kapel, v současnosti je jich tam kolem dvaceti, oproti tištěné verzi nabízím bohatší obrazovou dokumentaci. Pod čarou novelizuji události, například nová placka, významný koncert. Na stránkách lze najít pozvánky na chystané kulturní akce, součástí je kniha návštěv, protože zpětná vazba je pro mne velmi důležitá. Návštěvník narazí i na reminiscenci akcí Klubu hledačů, které jsem provozoval na začátku devadesátých let, na články kde mohou lidé psát své reakce, pocity či recenze. Stránky naleznete na adrese www.babileto.ic.cz
Odběhneme teď od skupin ke křtu knihy, na co se můžeme těšit?
Křest jsem naplánoval na 22. dubna na sobotu, poprvé se knížka objeví v prodeji, kmotrem se stal Honza Dodo Doležal, prosím neplést s Milošem. Je to bývalý hráč na klávesy ve slovenské kapele Modus Janka Lehotského se zpěvačkou Marikou Gombitovou. Dokonce s nimi nahrál ceněné album 99 zapaliek, jako sedmnáctiletý benjamínek. Mám přislíbeno, že společně s poděbradskou zpěvačkou Zuzkou Janiššovou zazpívá píseň Crazy ze sólové desky Mariky Gombitové. Dále vystoupí kapely Gradace s Viktorem Sodomou, 4+jedna, SO z Lysé nad Labem, Dreamtown, Marek Ďurčanský s repertoárem skupiny Sine Nomen, Frank & Friends, na kavárně DJ Seagull a DJ Atom. Lidové vstupné, sud piva zdarma, šedesát porcí bramboračky a mnoho dalších pochutin od kamarádek – bábovky, konopná pizza, tvarohové řezy. Každý padesátý návštěvník dostane knihu s CD.
Jaká bude distribuce knížky?
Skromná, je to orámovaný našim regionem, takže se bude prodávat ve třech největších městech, v Poděbradech, Nymburce a Lysé nad Labem v knihkupectvích a pak ji lze zakoupit přímou u mě na koncertech skupiny Práva Pupku nebo přímo 22. dubna v KD Nymburk.
Lukáši, pro naše čtenáře jsi připravil soutěžní otázku, výherce získá tvou knihu s CD. Prozraď zadání.
Po přečtení názvu jedné místní kapely odzadu, se Vám objeví jméno jiné. Nese název města, víte jakého? Pomocníkem Vám mohou být stránky Babí léto.
Nezapomněli jsme na něco?
Rád bych poděkoval sponzorům, jmenovitě malí podnikatelé jako Cukrárna Pod žabkou v Nymburce, K - Music Nymburk, naprosto mě nadchla obec Kněžice, městské úřady Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem, restaurace Butrint, nesmím zapomenout na Studio Všechlapy, kde se zrodilo CD.
Zajímavosti k 2CD:
Společně s knihou získáte 2CD, obsahující čtyřicet písní regionálních kapel a datovou stopu.
Metrofilm: „Ivan Tatíček přenechal kopii devítiminutového filmu z pražského metra z roku 1984, ve kterém vystupuje tehdejší kytarista skupiny Němý Bobeš, David Pacholík. Unikátní záležitost, ve které vystupují dva známí herci a tento velice vtipný klip bude součástí CD jako datová stopa.“
Jako další bonus bude na prvním nebo druhém CD umístěna píseň Marka Bašty z prvního setkání kapel na poděbradské Loděnici. Setkávání kapel na Loděnici se pro mnohé hudebníky stalo prestižní záležitostí.
LUKÁŠ TREJBAL (*1967)
Muž mnoha povolání, novinář a zpěvák skupiny Práva Pupku
Znamení zvěrokruhu: Váhy
Biografie autora:
Stíny plesu (almanach polabských básníků, 1993)
Rockokodák (publikace o rockových klubech a skupinách Nymburska 1964-1994, 1995)
To je skoro básnička (dvojknížka s Mirkem Salámem Jilemnickým, 1997)
Nymburská rocková scéna, 1.díl (2006)
Správné odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 21.4.2006 na adresu: wethes@post.cz
(Nymburk, 18. 4. 2006, 12:00)
© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2006
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-1513
Trejbal a jeho Nymburská rocková scéna
Wethes
22. dubna 2006 se v nymburském kulturním domě uskuteční křest knihy Nymburská rocková scéna, spojený s koncertem skupin. Více o knize i plánovaném křtu se dozvíte v rozhovoru s Lukášem Trejbalem. Společně s Lukášem jsme pro Vás připravili soutěž!
Máš o tom přehled, v knížce vyjde 55 profilů kapel, našla se mezi nimi nějaká, která překročila rámec regionu?
Podle mě jich je docela dost, mezi striktně regionálními jich zas tolik není. Mluvili jsme o časovém období let 1985 až 2005, takže jsou tam kapely již neexistující. Napadá mě Láďa Spilka, který má osobnostní profil, vystupuje v profilu kapel Mamatea a Zády, tak ten už na první ligu docela dosahuje, když to takhle blbě nazvu. Zpívá v muzikálu Tajemnství Dana Landy, má roli v novém muzikálu Zabte sršně, který bude mít premiéru ještě letos. Připravuje desku, na kterou hudebně přispějí Dan Landa, David Koller, s textem Jaromír Nohavica. Koho dál, !T.O.O.H! celosvětově známá graindcoreová parta, vydala u anglického labelu desku, bohužel se nedávno rozpadla, tak to už v životě chodí. V osmdesátých letech jednoznačně skupina Gradace, o které se dá říci, že se stala legendou. Začínali jako tancovačková kapela, ale vždy kladli důraz na vlastní tvorbu. Ještě když se jmenovali Fontána, tak vystoupili v pořadu TKM (Televizní klub mladých), začátkem osmdesátých let je vytáhl Viktor Sodoma, zpěvák skupiny Matadors. Vytvořili program, půl na půl tvořený bigbeatem a písněmi středního proudu. Gradace s Viktorem Sodomou natočila tři singly, což považuji za velký úspěch.
Jak se projevuje hudební názor doby, v osmdesátých letech byl dost oblíbený metal, devadesátá léta přišla s jinými hudebními styly. Odrážely se tyto vlivy i v tvorbě regionálních kapel?
Zaznamenal jsem boom kapel po revoluci, kvasná doba, kdy téměř všechno bylo možné. Vznikaly nádherné kluby, i na Nymbursku jsem pocítil něco jako návrat šedesátých let. Osmdesátá léta byla metalová, budu se jim věnovat spíše v druhém dílu knihy, jmenoval bych skupiny Roxor, Iras nebo Diesel z Lysé nad Labem. Začátek devadesátých let byl ve znamení vlny kytarového rocku, mladší generace byla písničkářská nebo grungeová, to byli například Sine Nomen. Ti se stali rovněž nadregionální záležitostí, natočili úžasné demo ve studiu Hostivař u Zdeňka Šikýrě, Petr Korál na ně tenkrát napsal pochvalnou recenzi. Dále do toho období zapadá skupina Nový Hrábě, která hraje dodnes.
Nový Hrábě! Dá se o nich říci, že je to nejdéle fungující kapela na okrese?
Nevím, vznikli koncem osmdesátých let, je možný, že v současnosti asi jo! Hlavně se mi líbí jejich přístup, nehoní žádné hitparády. Petr Severa je veliká osobnost a obklopuje se mladými muzikanty, z původní sestavy zůstal jako jediný. Hrábě jsou dost puntičkářská kapela, například dvě písně na demo nahrávali rok a půl. Postupně se dostávají do povědomí, letos vystoupí ve Vrchlabí, na hradě Pecka, či na kozí slavnosti u Stanislava Pence v Milkovicích. Nastal čas sklízení ovoce jejich snahy.
Stává se, že hudebník odloží svůj nástroj jednou provždy a přejde k jiné profesi, setkával ses s tímto případem?
Moc jsem po tom nepátral. Hrozně rádi se při tvorbě profilu sejdou, pohádaj či pomilujou a je to pro ně takový večírek, vidím, že si to užívají. Nedávno jsem děla profil skupiny Němý Bobeš, tak Láďa Helebrant, vůdčí osobnost, hrál s MCH Bandem s Chadimou, ten zůstal do dneška muzikantem a má vlastní nahrávací studio. Jejich zpěvák se stal ředitelem banky v Praze, Pavel Hrubý, další člen této kapely se stal majitelem realit, uvnitř však zůstal rockerem. Když vezmu skupinu NBA, tak jejich leader Miloš Obdržal je ředitelem ekonomického bloku v Temacu. Za kariérou tedy šli, dost kapel také rozdělila vojna nebo manželství. Některým se po muzice stýská a přemýšlejí o obnovení činnosti, jako například skupina Roxor. Když už se někdo k muzice jednou dostal a poznal „rauš“ tak už ho to nemůže jen tak opustit. Velká škoda je Jirky Jarolíma, vynikajícího kytaristy skupiny Gradace a Erupce, který má doma tisíce efektových krabiček, hraje si sám pro sebe doma v kuchyni a „smaží to jak Zappa“.
Jak se shání informace a kontakty na již zaniklé kapely? To musí být detektivní činnost.
Někdy jo, ale až zas tak hrozné to není, bydlíme na malém městě, každý zná každého. Měl jsem štěstí, že jsem většinu lidí znal, detektivní činnost byla až teď při hledání skupiny Němý Bobeš, Láďa Helebrant byl na Korsice. Ale jinak tvorba všech profilů probíhala bez problémů.
Dostával jsi tipy?
O spoustě kapelách jsem věděl, ale trošku se to rozmnožilo a rozvětvilo při samotných rozhovorech. Takto jsem například objevil skupinu Sibet. A to mě na tom baví! Model tvorby profilů je curriculum, nejlepší koncerty, snažím se zachovat fanouškovský přístup, takže nijak kriticky nehodnotím kvalitu hudby. Kladu však důraz na vlastní tvorbu, takže se nevěnuji zábavovým kapelám, hrající převzatý repertoár. Řídím se klauzulí rock v nejširším slova smyslu, takže se do mého výběru dostaly kapely Veselá Kráva či Fortuna 77.
S muzikou jsou propojeny i jiné umělecké disciplíny, napadá mě výtvarné zpracování obalu nebo spojení hudby či divadelního představení.
Mluvili jsme o Láďovi Spilkovi, z něhož se stal muzikálový zpěvák. Přesah hudby zažil s punkovou skupinou SPS, která hojně vystupovala v zahraničí a stávalo se, že jejich texty byly překládány, aby jim posluchači rozuměli. Takže ikona SPS určitě existovala. Skupina Němý Bobeš dělala filmovou hudbu, přesněji řečeno bigbeatové základy. Nový Hrábě dělali rockovou operu Svatý František, kterou prezentovali v rámci diplomové práce na vysoké škole. Je to i divadlo, Ota Kouřík, to je takový herec na pódiu, umí se pohybovat a dělat show. Obaly alb, jistě, ale i třeba pěkné webové prezentace, v knize uvádím odkazy na stránky kapel. Zpracování webové prezentace rovněž mnohé vypovídá o kapele samotné.
Tím jsme se dostali k webové stránce Babí léto.
Tyto stránky jsou spojeny s knihou. Prezentuji tam profily kapel, v současnosti je jich tam kolem dvaceti, oproti tištěné verzi nabízím bohatší obrazovou dokumentaci. Pod čarou novelizuji události, například nová placka, významný koncert. Na stránkách lze najít pozvánky na chystané kulturní akce, součástí je kniha návštěv, protože zpětná vazba je pro mne velmi důležitá. Návštěvník narazí i na reminiscenci akcí Klubu hledačů, které jsem provozoval na začátku devadesátých let, na články kde mohou lidé psát své reakce, pocity či recenze. Stránky naleznete na adrese www.babileto.ic.cz
Odběhneme teď od skupin ke křtu knihy, na co se můžeme těšit?
Křest jsem naplánoval na 22. dubna na sobotu, poprvé se knížka objeví v prodeji, kmotrem se stal Honza Dodo Doležal, prosím neplést s Milošem. Je to bývalý hráč na klávesy ve slovenské kapele Modus Janka Lehotského se zpěvačkou Marikou Gombitovou. Dokonce s nimi nahrál ceněné album 99 zapaliek, jako sedmnáctiletý benjamínek. Mám přislíbeno, že společně s poděbradskou zpěvačkou Zuzkou Janiššovou zazpívá píseň Crazy ze sólové desky Mariky Gombitové. Dále vystoupí kapely Gradace s Viktorem Sodomou, 4+jedna, SO z Lysé nad Labem, Dreamtown, Marek Ďurčanský s repertoárem skupiny Sine Nomen, Frank & Friends, na kavárně DJ Seagull a DJ Atom. Lidové vstupné, sud piva zdarma, šedesát porcí bramboračky a mnoho dalších pochutin od kamarádek – bábovky, konopná pizza, tvarohové řezy. Každý padesátý návštěvník dostane knihu s CD.
Jaká bude distribuce knížky?
Skromná, je to orámovaný našim regionem, takže se bude prodávat ve třech největších městech, v Poděbradech, Nymburce a Lysé nad Labem v knihkupectvích a pak ji lze zakoupit přímou u mě na koncertech skupiny Práva Pupku nebo přímo 22. dubna v KD Nymburk.
Lukáši, pro naše čtenáře jsi připravil soutěžní otázku, výherce získá tvou knihu s CD. Prozraď zadání.
Po přečtení názvu jedné místní kapely odzadu, se Vám objeví jméno jiné. Nese název města, víte jakého? Pomocníkem Vám mohou být stránky Babí léto.
Nezapomněli jsme na něco?
Rád bych poděkoval sponzorům, jmenovitě malí podnikatelé jako Cukrárna Pod žabkou v Nymburce, K - Music Nymburk, naprosto mě nadchla obec Kněžice, městské úřady Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem, restaurace Butrint, nesmím zapomenout na Studio Všechlapy, kde se zrodilo CD.
Zajímavosti k 2CD:
Společně s knihou získáte 2CD, obsahující čtyřicet písní regionálních kapel a datovou stopu.
Metrofilm: „Ivan Tatíček přenechal kopii devítiminutového filmu z pražského metra z roku 1984, ve kterém vystupuje tehdejší kytarista skupiny Němý Bobeš, David Pacholík. Unikátní záležitost, ve které vystupují dva známí herci a tento velice vtipný klip bude součástí CD jako datová stopa.“
Jako další bonus bude na prvním nebo druhém CD umístěna píseň Marka Bašty z prvního setkání kapel na poděbradské Loděnici. Setkávání kapel na Loděnici se pro mnohé hudebníky stalo prestižní záležitostí.
LUKÁŠ TREJBAL (*1967)
Muž mnoha povolání, novinář a zpěvák skupiny Práva Pupku
Znamení zvěrokruhu: Váhy
Biografie autora:
Stíny plesu (almanach polabských básníků, 1993)
Rockokodák (publikace o rockových klubech a skupinách Nymburska 1964-1994, 1995)
To je skoro básnička (dvojknížka s Mirkem Salámem Jilemnickým, 1997)
Nymburská rocková scéna, 1.díl (2006)
Správné odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 21.4.2006 na adresu: wethes@post.cz
(Nymburk, 18. 4. 2006, 12:00)
© Hlučná samota - Nymburk jinýma očima (http://hlucnasamota.net/) 2006
článek naleznete na adrese http://hlucnasamota.net/clanek.php/id-1513